Vzpomínky mě stále tíží tempo & emoce

V červnu 1942 jí bylo šestnáct let. Pokud by se narodila jako chlapec, nacisté by ji společně s muži zavraždili u Horákova statku. Kdyby na svět přišla o pouhé tři měsíce později a pro okupanty by byla ještě dítětem, byla by jako jiné lidické děti usmrcena plynem. Desátý červen roku 1942 a zkušenosti z koncentračního tábora Ravensbrück její život poznamenaly trvale. Vzpomínky na něj se prostě jen tak vymazat nedají. V knize Vzpomínky mě stále tíží je lidická tragédie vykreslena v nových, zcela nečekaných souvislostech, nutících k úvahám, vedoucích k možná pro někoho nečekaným závěrům. Kniha je cenná autentickým pohledem ženy, která proti své vůli musela projít kalvárií, o níž dokáže psát věcně, bez sebelítosti, ba vtipně. Její výpověď je strhující a hluboce lidská.... celý text