Anna Karenina zajímavosti

Anna Karenina
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/548436/bmid_anna-karenina.jpg 4 2137 2137

Nové vydání klenotu světové literatury s desítkami pozoruhodných obrazů Olgy Okuněvové. „Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.“ Těmito slovy začíná Tolstého román Anna Kareninová, jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách písemnictví. Základní osu románu tvoří osudový milostný poměr krásné Anny, provdané za vysoce postaveného státního úředníka Alexeje Karenina, s mladým atraktivním důstojníkem Alexejem Vronským a jeho tragické vyústění. Na pozadí příběhu titulní hrdinky, jejího milence, manžela a syna, jakož i mnoha dalších vzájemně provázaných lidských osudů, vykresluje autor celistvý obraz ruské společnosti druhé poloviny 19. století, která se s nástupem průmyslové revoluce a modernizace významně proměňuje a jejíž proměny se osudově promítají do života hrdinů románu. Anna Kareninová je ovšem především hlubokou nadčasovou reflexí o morálce, pravdivosti a autenticitě mezilidských vztahů, jakož i o hledání a (ne)nalézání smyslu života.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Rybka Publishers
Originální název:

Анна Каренина (Anna Karenina), 1877


více info...

Zajímavosti (7)

Ve filmu Ježek (2009, rež. Mona Achache) se dvě hlavní postavy seznámí tak, že jedna v běžném rozhovoru řekne "Všechny šťastné rodiny jsou stejné" a druhá dopoví "ale každá nešťastná rodina je nešťastná po svém" - což je první věta Tolstého Anny Kareniny. Nepamatuju si, jestli to tak je i v předloze filmu, knize S elegancí ježka od Muriel Barberyové, ale asi ano. (J.F.)


Jako rozhlasovou hru román adaptoval Jaromír Pleskot v roce 1967: https://vltava.rozhlas.cz/lev-nikolajevic-tolstoj-anna-kareninova-tragicky-pribeh-lasky-8362001 (Teckovana)


Autor se otázkou zemědělství a nevolníků zaobíral i ve svém osobním životě. Na konci života chtěl rozdat rodinný majetek chudým. (chaera)


Na motivy knihy natočil Alexandr Zarchy film Anna Kareninová roku 1967. (chaera)


Román bývá srovnáván s Paní Bovaryovou od Gustava Flauberta. (chaera)


Román byl jako film (počítáme-li i televizní zpracování) ztvárněn celkem čtrnáckrát! Poprvé ruská podoba z roku 1914, naposledy britská adaptace z roku 2012. (AnetW94)


Autor se k napsání tohoto díla inspiroval skutečnou událostí. Sám totiž na nádraží spatřil urozenou ženu, která se ze zoufalství vrhla pod vlak. (AnetW94)