Anna Karenina zajímavosti
Lev Nikolajevič Tolstoj
Nové vydání klenotu světové literatury s desítkami pozoruhodných obrazů Olgy Okuněvové. „Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.“ Těmito slovy začíná Tolstého román Anna Kareninová, jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách písemnictví. Základní osu románu tvoří osudový milostný poměr krásné Anny, provdané za vysoce postaveného státního úředníka Alexeje Karenina, s mladým atraktivním důstojníkem Alexejem Vronským a jeho tragické vyústění. Na pozadí příběhu titulní hrdinky, jejího milence, manžela a syna, jakož i mnoha dalších vzájemně provázaných lidských osudů, vykresluje autor celistvý obraz ruské společnosti druhé poloviny 19. století, která se s nástupem průmyslové revoluce a modernizace významně proměňuje a jejíž proměny se osudově promítají do života hrdinů románu. Anna Kareninová je ovšem především hlubokou nadčasovou reflexí o morálce, pravdivosti a autenticitě mezilidských vztahů, jakož i o hledání a (ne)nalézání smyslu života.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , Rybka PublishersOriginální název:
Анна Каренина (Anna Karenina), 1877
více info...
Zajímavosti (7)
Ve filmu Ježek (2009, rež. Mona Achache) se dvě hlavní postavy seznámí tak, že jedna v běžném rozhovoru řekne "Všechny šťastné rodiny jsou stejné" a druhá dopoví "ale každá nešťastná rodina je nešťastná po svém" - což je první věta Tolstého Anny Kareniny. Nepamatuju si, jestli to tak je i v předloze filmu, knize S elegancí ježka od Muriel Barberyové, ale asi ano. (J.F.)
Jako rozhlasovou hru román adaptoval Jaromír Pleskot v roce 1967: https://vltava.rozhlas.cz/lev-nikolajevic-tolstoj-anna-kareninova-tragicky-pribeh-lasky-8362001 (Teckovana)
Autor se otázkou zemědělství a nevolníků zaobíral i ve svém osobním životě. Na konci života chtěl rozdat rodinný majetek chudým. (chaera)
Na motivy knihy natočil Alexandr Zarchy film Anna Kareninová roku 1967. (chaera)
Román bývá srovnáván s Paní Bovaryovou od Gustava Flauberta. (chaera)
Román byl jako film (počítáme-li i televizní zpracování) ztvárněn celkem čtrnáckrát! Poprvé ruská podoba z roku 1914, naposledy britská adaptace z roku 2012. (AnetW94)
Autor se k napsání tohoto díla inspiroval skutečnou událostí. Sám totiž na nádraží spatřil urozenou ženu, která se ze zoufalství vrhla pod vlak. (AnetW94)
Štítky knihy
nevěra 19. století Rusko zfilmováno ruská literatura rozhlasové zpracování ruské romány
Autorovy další knížky
2012 | Anna Karenina |
1969 | Vojna a mír I. |
2005 | Vojna a mír |
1959 | Smrt Ivana Iljiče |
2018 | Kreutzerova sonáta |