Dejiny Slovenska a Slovákov v časovej následnosti faktov dvoch tisícročí zajímavosti

Dejiny Slovenska a Slovákov v časovej následnosti faktov dvoch tisícročí
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144006/dejiny-slovenska-a-slovakov-v-casovej-naslednosti-faktov-dvoch-tisicroci-144006.jpg 4 20 20
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Kniha vyšla pri príležitosti desiateho výročia obnovenia slovenskej štátnej samostatnosti. Jej cieľom je poskytnúť čitateľovi vyčerpávajúcu syntézu dejín Slovenska a Slovákov. Jej ambíciou je doplniť a opraviť doteraz používané učebnice a príručky tam, kde je to potrebné. Autor kladie dôraz na tie skutočnosti, ktoré dokazujú a potvrdzujú prastarú etnogenézu slovenského národa a hlboké historické korene jeho štátnosti. Udalosti týkajúce sa iných, najmä susedných národov a štátov sú zaznamenané iba v takom rozsahu, v akom majú priamy či nepriamy vzťah k slovenským dejinám. Autor venuje pozornosť aj Slovákom v zahraničí. Obsahuje farebnú obrazovú prílohu.... celý text

Literatura naučná Historie
Vydáno: , Lúč
více info...

Zajímavosti (2)

Pokud encyklopedii, svojí strukturou podobnou např. Čapkovým Dějinám zemí Koruny české v datech, otevřeme na jakékoli straně, je na první pohled patrné, že autor své „závěry“ překládá jako daná zjištění, jako objektivní fakta řazená v čase. Autor je sice vzdálen prvoplánovém či na první pohled zjevnému ideologizování, není však možné si neuvědomit, že již pouhé řazení faktů je subjektivní, nemluvě o jejich dalších grafických (podtržení, velká písmena), logických (řazení událostí za sebou), terminologických (pražská vláda nařídila…, vznik Česko-Slovenska…) úpravách, které mají od žádané objektivity daleko. Při pozornějším studiu nalezneme subjektivní přístup již v samotných heslech a terminologii: slovenský král Svatopluk, 902 Maďaři napadli Slovensko, Dagobert napadl Sámovo Slovensko apod.

Přes snahu postupovat úzkostlivě v chronologickém pořadí se práce nepřesnými nebo zkreslenými údaji jen hemží. Autor také mnohdy porušuje svoji tzv. kalendářní metodu a mnohé údaje doplňuje vlastními komentáři, citáty různých, často anonymních autorů a úryvky z dokumentů, které nejsou pro zvolené téma relevantní či svojí výpovědí dostatečně hodnotné. Autor je tvůrcem dějin – tam, kde fakta neodpovídají, neváhá, aby je zkonstruoval a začlenil svůj výklad do „logiky dějin“. V tomto přístupu, stejně jako ve snaze dějiny přesně datovat, matematicky uchopit, aby se „vždy něco dělo“, připomíná svého kolegu, kronikáře Václava Hájka z Libočan, který dějiny rekonstruoval v 16. století.

PhDr. Marek Šmíd (onRock)

Rozvířené diskuse kolem Ďuricovy knihy jsou dokladem, že Slováci vnímají své dějiny citlivěji než např. Češi. Ďurica své romantické hledání kořenů Slovenska přesouvá i do období, kdy slovenská státnost ještě neexistovala. To mu však nijak nebrání v prosazování jednolité nepřerušené linie dějin, která se táhne od 5. století až do dnešních dnů. Můžeme souhlasit s historikem I. Kamencem, jenž konstatoval, že tato kniha nepatří do škol ani jako příručka, ani jako učebnice dějin.

PhDr. Marek Šmíd (onRock)