Hovory k sobě zajímavosti
Marcus Aurelius
Hovory k sobě jsou jeho jediným, zato nesmírně významným spisem a patří mezi skvosty kulturního dědictví antiky. Jedná se o netradiční formu aforistických zápisků, které si císař pořizoval příležitostně kdekoli, a tak se nám naskýtá zajímavý náhled do myšlení tohoto velkého člověka, který bývá právem nazýván jako „filozof na trůně“. Marcus Aurelius byl oddán své filozofii, a proto pohlížel na svá neštěstí jako na prověrku osudu, v níž lidé prokáží svou vnitřní sílu tím, jak svůj osud dokáží přijmout a jak se s ním vyrovnají. Text překladu i ediční poznámka jsou převzaty z vyd. v nakl. Svoboda z r. 1969.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1999 , Mladá frontaOriginální název:
Ta eis heauton
více info...
Zajímavosti (2)
Je ironií, že císař, který tolik času své vlády strávil válčením, se nejvíce přiblížil typu krále-filosofa, jaký kdy západní svět poznal. Marcus Aurelius byl jedním z nemnoha panovníků, jejichž činy předčilo a přetrvalo to, co napsali. Toto odhalení hlubokých, nejniternějších myšlenek, určené "sobě", je nejslavnější knihou, jakou kdy nějaký panovník vytvořil. Aurelius neměl rozhodně v úmyslu tyto hluboce osobní záznamy, které vycházejí ze sebezpytování a vnitřního povzbuzování, někdy zveřejnit. Zveřejněny však byly, a vyjevily tak jeho ušlechtilé a ve své prostotě a odříkavosti posilující myšlenky.
Michael Grant, Římští císařové (braunerova)
První filosofické dílo, které vzniklo na půdě bývalého Československa, nyní Slovenska. Pod titulem knihy stojí: „Psáno v zemi Kvádů u řeky Hronu“. (HTO)
Autorovy další knížky
| 1999 |  Hovory k sobě |
| 1973 | O vlastním osudu |
| 1908 | Myšlenky císaře Marka Aurelia |
| 2020 | Po Athénách: Výbor z Attických nocí a z listů Marku Frontonovi |