Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet zajímavosti

Sbírka povídek, v nichž autor svým neopakovatelným stylem analyzuje a domýšlí některé stránky života obyčejného člověka v padesátých letech. Obsah : Kafkárna – Divní lidé – Anděl – Ingot a ingoti – Zrada zrcadel – Prokopnutý buben – Krásná Poldi Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet není souborem samostatných povídek v plném slova smyslu, jednotlivé texty na sebe časově i motivicky navazují a tvoří komponovaný celek. Všechny prózy vyrůstají ze záznamu situací a epizod, jedná se téměř o nesyžetové útvary. K jejich základním stavebním principům patří především konfrontace a koláž. Tyto techniky jsou v Inzerátu uplatňovány mnohonásobně a v různých rovinách. Časté je střetání a prostupování dějových pásem - nejprůkazněji ve Zradě zrcadel, kde jsou dvě samostatné epické linie "rozstříhány", promíchány a poté vyprávěny simultánně. Celým svazkem prostupují výrazné konfrontace motivů nízkých, banálních a vulgárních na straně jedné s motivy symbolickými, vznešenými a poetickými na straně druhé. Také pocity jednotlivých aktérů a vypravěčské zorné úhly se dostávají do ostrých kontrastů: tragika stojí proti směšnosti, skepse proti sentimentalitě, melancholie proti ironii a černému humoru. Snovost a hyperbola se stýká se syrovým detailem a téměř naturalistickým popisem. Koláží jsou pak i svérázné dialogy postav, v nichž je těžiště řady Hrabalových povídek. Postavy autor často chápe jako pouhé nástroje jazyka, jako nositele řeči: "žijí proto, aby mluvily, proto, že mluví" (S. RICHTEROVÁ). V jejich mluvě se střetávají různé vrstvy a útvary národního jazyka: spisovná a obecná čeština, slang, vulgarismy apod. Povídky promlouvají dialektem doby i sociálních skupin. Tlumočí vnitřní rozmanitost jazyka a tím i rozrůzněnost pohledů na skutečnost. Stylistické i tematické konfrontace jsou zdrojem poetického napětí, hrabalovské interpretace hovoří o "harmonii v nesouladu," "poetice sémantických zvratů". - Přes shody a podobnosti se jednotlivé prózy v knize liší úhlem pohledu na skutečnost a vypravěčským modem. Každá z povídek (vypravěčských perspektiv) má pak rozdílnou funkci v souhrnné významové výstavbě díla, což napovídá i závěrečná věta celého svazku: "Všechno je na gumičce perspektivy". Hrabal nehodnotí zobrazovanou realitu, staví vše vedle sebe, neupřednostňuje nic ze zachycovaného. Mimo jiné i tím kniha ve své době přispěla k formování nového pohledu na etapu tzv. kultu osobnosti, k narušení falešných představ o nedávné minulosti (přímou politickou kritiku ovšem neobsahuje). Povídky Inzerátu zachycují především každodennost těchto let a zároveň nabízejí symbolické výklady: pod povrchem popisované všednosti se objevují existenciální hloubky. Hrabalův lyrický a subjektivní pohled prezentuje rozporné a dobou zmatené lidské typy, často outsidery ze společenské periferie, "pábitele", pro něž je charakteristická prudkost vášně a síla prožitku, stejně jako černý humor. V jejich promluvách jsou patrny prvky hospodské historky; na rozdíl od povídek z předchozích autorových knih zde však nehrají tak výraznou roli humorné prvky. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/... celý text