Mistr a Markétka zajímavosti
Michail Bulgakov
„Reálný dům se svou reálnou existencí. Pak přišel umělec a vdechl mu jiný, fantastický život, obydlil ho stovkami postav a rozšířil ho do rozměrů kosmu. Čáry skončily a dům se znovu vrátil do hranic skutečnosti. Ale já, kterého s tím domem pojí patnáct let života, se už nedokážu zbýt myšlenky, že vedle mě tu kypěl jiný život – smyšlený, přízračný a zároveň mnohem reálnější než můj vlastní.“ Sotva by bylo možné nalézt přiléhavější výpověď charakterizující Mistra a Markétku, vrcholné a poslední Bulgakovovo dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost, než jsou tato slova nezapomenutelného domu na Sadové 302b, místa, z něhož se román začíná odvíjet a v něž na závěr ústí. V Bulgakovově groteskním mnohovrstevnatém mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj „příběh novodobého Fausta“ začal Bulgakov psát v roce 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940. Je příznačné, že dílo mohlo v Sovětském svazu spatřit světlo světa až patnáct let po autorově smrti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Volvox GlobatorOriginální název:
Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita), 1967
více info...
Zajímavosti (20)
2022: tříhodinová inscenace Bulgakovova románu v Dlouhé s Janem Vondráčkem v roli Wolanda:
https://www.divadlovdlouhe.cz/repertoar/mistr-a-marketka/#Recenze (los)
Vzniklo také jako audioknižní superprodukce (vydala Audiotéka) s 60 interprety - v hlavních rolích s Jiřím Lábusem, Annou Fialovou a Martinem Myšičkou. (i-lan)
archiv ND - http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Inscenace.aspx&ic=37&pn=256affcc-f002-2000-15af-c913k3315dpc (milamarus)
Podle knihy byl v roce 2005 natočen 10 dílný ruský seriál režírovaný Vladimírem Bortkem a s hudbou od Igora Korněljuka. (lp1)
První verze knihy nesly názvy Černý mág, Inženýrovo kopyto, Žonglér s kopytem či Veliarův syn. (chaera)
Rukopis byl připravován pro vydavatelství Nědra a jeho první verze byla autorem spálena 18. března 1930. Dochoval se autorův dopis, datovaný 28. dubna 1930 a adresovaný vládě, v němž autor doslovně píše “… osobně, vlastníma rukama jsem v kamnech spálil všechny koncepty románu o ďáblovi.“ Motiv pálení díla se objevuje i v knize samotné. (chaera)
Práci nad spáleným románem autor obnovil v roce 1931. Ve druhé verzi se objevuje postava Markéty a Mistra a román získává definitivní název Mistr a Markétka. (chaera)
V pořadí druhá verze byla dokončena v roce 1936. Dílo v této podobě již obsahovalo větší část zápletky i všechny důležité pasáže. V roce 1937 Bulgakov román ještě jednou zredigoval a do názvu doplnil podtitul Fantastický román. Začišťováním a slohovým pilováním textu (za pomoci své ženy) se zabýval téměř až do své smrti – poslední úpravy rukopisu jsou datovány 13. února 1940 (necelý měsíc před Bulgakovovou smrtí). Román je tak fabulačně završen. Bulgakovova žena však pokračovala v redikci románu až do roku 1941. (chaera)
Cenzurovaná verze (12 % textu vynecháno, ještě větší část pozměněna) byla poprvé publikována až v roce 1966 v časopise Moskva. Text odstraněných a upravených částí vyšel samizdatově a byl doplněn o údaje nezbytné ke kompletnímu nahrazení originální verze. V roce 1967 nakladatelství Posev (ve Frankfurtu) vydalo kompletní verzi. Rusko se prvního necenzurovaného znění dočkalo až v roce 1973. Toto znění bylo považováno za kanonické až do roku 1989, kdy byla za pomoci redaktorky Lydie Janovské vydána verze respektující veškeré existující rukopisy (chaera)
Mnoho postav má symbolická jména - některá vychází z významu příslušných jmen v ruštině (Lichodějov, Bezprizorný, Korovjev), jiná mají dávný mytologický původ (Azazelius). Mnoho vedlejších postav je také pojmenováno podle hudebních skladatelů. (chaera)
Divadlo «Варьете» ("Varieté") v Moskvě neexistuje a nikdy neexistovalo. Ale nyní několik divadel spolu soupeří o tento název. (chaera)
V Moskvě v ulici Bolšaja Sadovaja 10 se nachází dvě muzea, která vypráví o životě a tvorbě autora (přičemž jedno muzeum je v bytě č. 50). Také se tam pořádají divadelní vystoupení a originální improvizace inspirovaná díly Bulgakova. (chaera)
Kniha byla původně dostupná pouze v rámci undergroundu jako samizdat. Až po mnoha letech pak vyšla cenzurovaná verze jako seriál v časopise Moskva. (chaera)
Salman Rushdie uvedl, že mu kniha Mistr a Markétka posloužila jako inspirace pro sepsání Satanských veršů. (chaera)
Rolling Stones uvedli, že román měl klíčový význam pro jejich píseň Sympathy for the Devil. Kapelu Pearl Jam ovlivnila konfrontace Ježíše s Pilátem Pontským při psaní textu písně Pilate. Píseň Love and Destroy skupiny Franz Ferdinand je napsaná podle scény, kde Markétka letí přes Moskvu během Valpuržiny noci. (chaera)
"Rukopisy nehoří!" Tento ďáblův výrok se stal oblíbenou frází v Rusku, když Bulgakov román spálil a znovu jej z paměti napsal. (chaera)
Poslední úpravy románu diktoval Bulgakov, již slepý, své manželce pět dní před svou smrtí. (Hezzy)
Bulgakov musel román napsat znovu zpaměti, poté co sám spálil jediný rukopis. (pistalka)
Poslední úpravy rukopisu jsou datovány 13. února 1940 (necelý měsíc před Bulgakovovou smrtí). (pistalka)
Román byl poprvé publikovaný téměř třicet let po autorově smrti, v roce 1967. (pistalka)
Štítky knihy
zfilmováno Moskva ruská literatura legendy o Faustovi magický realismus poslední kniha autora Pilát Pontský ruské romány
Autorovy další knížky
1969 | Mistr a Markétka |
1987 | Zápisky mladého lékaře |
1989 | Psí srdce |
1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
1969 | Bílá garda |