Nadace zajímavosti
Isaac Asimov
Nadace / Nadácia série
1. díl >
Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Nadaci, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1991 , AG KultOriginální název:
Foundation, 1951
více info...
Zajímavosti (10)
V roce 2021 vyšlo v nezkrácené podobě v audio verzi nové zpracování, čte Martin Myšička. (lioncel)
Poprvé u nás vyšlo v audio verzi v roce 1991, načetl Vladimír Fišer. (lioncel)
Trailer adaptace:
https://m.youtube.com/watch?v=OcjxbQ8ItvM&ab_channel=ONEMedia
Premiéra:
24.9.2021 (Lenka.Vílka)
Vesmír Nadace dále rozšiřovali i mnozí jiní autoři. Kromě celé série románů "Druhá trilogie Nadace" která chronologicky spadá mezi "A zrodí se Nadace" a román "Nadace", sem patří množství povídek různých autorů. (Zlord Antiježíš)
Nadace je první knihou trilogie Nadace, rozšířené v rámci série o dvě pokračování a dva romány Nadaci předcházející. Do tzv. Dějin budoucnosti (někdy též Historie budoucnosti) patří i série sbírek povídek o robotech, série Románů o robotech a série Galaktická říše. Série, povídky i knihy v rámci sérií na sebe navazují často velmi volně a tak je možno číst je tak, jak je autor psal, nebo podle jejich časové návaznosti od současnosti. Pak by chronologie byla následující: 1. sbírka povídek "Já, robot"; 2 sbírka povídek "Sny robotů"; 3. sbírka povídek "Vize robotů"; 4. Ocelové jeskyně; 5. Nahé slunce; 6. Roboti úsvitu; 7. Roboti a impérium; 8. Hvězdy jako prach; 9. Kosmické proudy; 10. Oblázek na obloze; 11. povídky "Slepá ulička"; 12. Předehra k Nadaci; 13. A zrodí se Nadace; 14. Nadace; 15. Nadace a Říše; 16. Druhá Nadace; 17. Na hranicích Nadace; 18. Nadace a Země. (Zlord Antiježíš)
Dílo původně vycházelo časopisecky v Astounding Magazine. Encyklopedisté v květnu 1942 pod názvem "Foundation", Starostové v červnu 1942 jako "Bridle and Saddle", Kupecká knížata v srpnu 1944 pod názvem "The Big and The Little" a Kupci v říjnu 1944 s názvem "The Wedge". První část knihy Psychohistorici dopsal Asimov až pro knižní vydání v roce 1951. (Zlord Antiježíš)
Spolu se sérií o robotech je Nadace považována za jedno z nejlepších děla Isaaca Asimova. (Kmotr99)
Děj není souvislý, každá z pěti částí knihy popisuje jiné období z historie Nadace. (Kmotr99)
Dílo u nás vyšlo v samizdatu pod názvem Základna v roce 1989. (Kmotr99)
Zajímavost k českým překladům (zdroj Viktor Janiš):
Když před konzulátem Nadace stojí Mobs Riot – –
Málo platné, Isaac Asimov je klasik a i reedice jeho románů se zpravidla těší pozoruhodnému čtenářskému zájmu. Když se tedy nakladatelství Mladá fronta rozhodlo znovu vydat jeho trilogii Nadace, muselo se rozhodnout, zdali to bude v překladu Jarmily Pravcové z roku 1990, nebo zdali pořídí nový (o Smékalově překladu, který vyšel jako samizdat těsně před revolucí, v nákladu sto kusů, tehdy v Mladé frontě nevěděli). Rozhodování to nebylo těžké, už jen proto, že nakladatelství AG Kult (později též Classic, And Classic, Classic And a v poslední inkarnaci Banshies Books) má v knižní branži děsivou pověst: za posledních deset let čtyřikrát získalo cenu Koniáš za nejhorší překlad roku, zpravidla se neobtěžuje redakcí přeložených děl, ba ani jejich korekturami. Krom toho na překlad Nadace tehdy v Ikarii a Interkomu vyšly první obšírnější kritiky, které byly předznamenáním zvýšeného zájmu scifistů o fenomén překladu.
První, co čtenáře při nahlédnutí do knihy zarazí, je prazvláštní sazba. Namísto uvozovek najde čtenář pouze znamínka palce (tedy: "). Zcela souvislý monolog Hariho Seldona (str. 72-3, bez uvozovacích vět) je rozdělen na 12 částí oddělených celkem 24 uvozovkami, ve třech případech jde dokonce o samostatné věty. Kurzívu používá překladatelka všude tam, kde ji používá Asimov: zjevně jí nikdo neřekl, že Anglosasové cizí slova (jako například coup d’etat) píšou kurzívou, zatímco Češi si u toho puče vystačí s normálním písmem. Překlad však zásadním způsobem zejména znehodnocují kostrbaté formulace (lodě tu například „provádějí snižování rychlosti“), nepochopené idiomy (namísto „v nadživotní velikosti“ Pravcová klidně napíše „větší než sám život“) a špatná interpretace originálu (císař tu není oprávněně zabit, leč „zákonně zavražděn“). Pojďme si tyto prohřešky rozebrat podrobněji.
Prubířským kamenem každého překladu je počet vět, v nichž překladatel uvede pravý opak toho, co stojí v originálu. V překladu Jarmily Pravcové jich je víc, než by bylo milé. A nejde jen o takové prkotiny, jako když místo hluboké úklony vysekne jedna z postav jen úklonu lehkou. Posuďte sami:
Večeře, která se toho dne konala, byla přesným odrazem událostí toho odpoledne, neboť Rodric vznešené krve si přivlastnil téma hovoru...
(Správně: Večeře pak kopírovala průběh odpoledne, byť v opačném gardu, neboť haut Rodric si zcela monopolizoval rozhovor...)
Nepopírám, že z hlediska samotné deduktivní logiky to nebylo víc než bláhová myšlenka
(Správně: Nepopírám, že z hlediska čisté deduktivní logiky to pitomost v žádném případě nebyla.)
Ovšem, mohl jsem vás varovat před přílišnou důvěřivostí.
(Správně: Přesto bych vás na tomto místě měl varovat před přílišnou sebedůvěrou.)
Jsme jen lidé. (We are just people.)
(Podle kontextu správně: Jsme spravedliví.)
Velkého mistra ovšem nezaujal ani tak obsah jako forma.
(Správně: Velmistra ovšem zajímal obsah, nikoli forma.)
Interpretace originálu vůbec působila překladatelce potíže:
Jeho kancelář nebyla velká, zato byla dokonale zajištěná proti sledování a také se vůbec nedala vypátrat.
(Správně: Nebyla to moc velká pracovna, ale byla zajištěná proti odposlechu, a to takřka neodhalitelným způsobem.)
Pirenne propadl zlomyslnému humoru a Hardin se slabě usmíval.
(Správně: Pirenne odešel celý navztekaný a Hardin se pousmál.)
Vyplatí se být nápadný, zvlášť když je člověk proslulý svým delikátním postavením.
(Správně: Okaté jednání se vyplácí, obzvláště když vás předchází pověst rafinovaného člověka.)
Podívej, tohle není moje provincie.
(Správně: Podívej se, tohle už není úplně moje parketa.)
Má takovou spotřebu energie, že by to ve větším měřítku vedlo k zákazu.
(Správně: Při intenzivnějším provozu spotřebuje příšerné kvantum energie.)
Když se vám podaří zjistit, odkud ta energie pochází, a vzhledem k tomu, že jste Smyrňan bych vás mohl upozornit, že dvě z těch ztracených lodí měly smyrenskou posádku.
(Správně: Kdyby se vám tak podařilo zjistit, odkud mají jadernou technologii... Ale když už jste ze Smyrna, nebylo by možná od věci připomenout vám, že dvě z těch ztracených obchodních lodí měly smyrenskou posádku.)
Úspěch při výrobě zlata by byl zločinem, který by s sebou nesl svoje vlastní potření.
(Správně: Úspěšná výroba zlata by sice byla zločinem, ovšem vzhledem k polehčujícím okolnostem zločinem zcela neškodným.)
Měli jsme za to, že obchod nám umožnil ovládat kněžstvo, které jsme mohli proměnit v mocnou zbraň.
(Správně: Mělo se za to, že mocnou zbraň z něj činí až kněžská kasta.)
Lid bude intenzivně pokračovat ve válce. (People endure a lot in war.)
(Správně: Lidé toho za války dokážou hodně překousnout.)
Věděl, že zvuk jeho hlasu se rozléhá od záďové atomové nálože, umístěné na samém konci lodi až k navigačním tabulkám na přídi.
(Správně: Věděl, že jeho hlas se teď šíří od atomových děl na zádi až k navigačním pultům na špičce přídi.)
A ty lodě byly vyzbrojeny všemi běžnými jadernými náložemi a ochranou proti silovým polím.(Správně: Ty lodě byly vybaveny obvyklým nukleárním arzenálem a silovými poli.)
Schylovalo se k večeru. Pár hvězd, jejichž světlo si slabě razilo cestu sem, na samý okraj Galaxie, jiskřilo na pozadí tvořeném její nejasnou slabou Čočkou, která ještě pořád obsahovala pozůstatky Říše. Stále ohromné Říše, která teď bojovala proti nim.
(Správně: Schylovalo se k večeru a chabé světlo těch pár hvězdiček na samém okraji galaxie jiskřilo na pozadí mlžné, jemné čočky, v níž se skrývala polorozpadlá, ale stále ještě velká Říše, která bojovala proti nim.)
A na závěr příklad toho, jak to dopadne, když si překladatel neověří reálie:
Okraje, na kterých nebyly patrné nejmenší nepravidelnosti, vypadaly v místě spojení jako z jednoho kusu. Okamžitě vyrobené Johannisonovy bloky
(Správně: Oba původní konce, začištěné s přesností na jeden atom, do sebe naráz zapadly, přilnuly k sobě úplně jako Johanssonovy měrky.)
Jako ilustrace interpretační nemohoucnosti paní Pravcové to myslím úplně stačí. Bohužel již není prostor na rozbor ještě mnohem ohyzdnějšího překladu „Druhé Nadace“ z pera Zuzany Drhové. Na slavné odhalení, kdo že je ten záhadný pan Mobs Riot, který se v románu zjeví jen jednou, si tedy čtenáři budou muset ještě počkat.
Viktor Janiš
– – K tématu se dále vztahuje stať Ondřeje Vimra "Otevřená kritika překladu" (není online), Janišova odpověď je zde : http://www.svetovka.cz/archiv/2007/02-2007-polemika.htm a následná polemika zde: http://www.svetovka.cz/archiv/2007/04-2007-polemika.htm (HTO)
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |