Nesnesitelná lehkost bytí zajímavosti

Nesnesitelná lehkost bytí
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/80703/bmid_nesnesitelna-lehkost-byti-bEz-80703.jpeg 4 3510 3510

Filozoficky výrazně zabarvený román je příběhem českého emigranta, který po roce 1968 odešel ze země a později se zcela impulzivně v době normalizace vrátil a autor v něm detailně zkoumá vztah člověka k realitě a jeho schopnosti vytvářet mýty. Román je rozdělený do sedmi částí: Lehkost a tíha; Duše a tělo; Nepochopená slova; Duše a tělo; Lehkost a tíha; Veliký pochod; Kareninův úsměv. Druhé, exilové vydání s doslovem Květoslava Chvatíka (Konstanz, 1. dubna 1984). Obálku s použitím obrazu Josefa Istlera navrhla Barbora Munzarová. Grafická úprava Věra Držmíšková.... celý text

Zajímavosti (4)

Nesnesitelná lehkost bytí, Kunderův nejpřekládanější a nejvydávanější román: 426 vydání ve 44 jazycích.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/kultura/ze-tu-kundera-nebyl-opak-je-pravda-rika-tomas-kubicek-do-brna-zamirily-preklady-del-i-publikace-o-au.A200809_115757_ln_kultura_ele (puchal)


Stejnojmenný, skoro tříhodinový film (!) film natočil v r. 1988 americký režisér Philip Kaufmann. Údajně si pro roli Terezy vyhlédl českou herečku Veroniku Freimanovou, která však v té době otěhotněla a zřejmě by byla kvůli natáčení nucena emigrovat. Terezu nakonec hrála mladičká Juliette Binoche, kterou stylizovali podle fotografií Veroniky Freimanové, Tomáše hrál Daniel Day-Lewis a Sabinu Lena Olin. Před natáčením přicestoval Daniel Day-Lewis do Prahy, aby se přiučil česky a podrobně si nastudoval události z léta 1968.
Ve filmu byly použity dokumentární záběry, které v srpnových dnech roku 1968 v Praze pořídil režisér Jan Němec a u filmu (který chtěl původně režírovat) pracoval jako poradce.
Snímek chtěli tvůrci natáčet v Praze, kde se odehrávají klíčové pasáže z roku 1968. Nebylo jim to umožněno, takže pražské scény vznikly nakonec v Paříži a Lyonu. (ddkk)


Román Nesnesitelná lehkost bytí vyšel poprvé ve francouzském překladu v roce 1984, česky nejprve dvakrát ve vydáních '68 Publishers v Torontu v roce 1985 a 1988 a pak v Brně v roce 2006. (chaera)


Mnozí si možná nevšimli, že na jedné z prvních stránek této knihy je napsáno: „Jakékoliv adaptace filmové, divadelní, televizní jsou zakázány.“ Kundera byl totiž, podobně jako například Umberto Eco, velmi zklamán jediným americkým filmovým zpracováním, které v roce 1988 režíroval Philip Kaufman. (vhojta)