Odstíny světla zajímavosti

Odstíny světla
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379725/bmid_odstiny-svetla-gPm-379725.jpg 4 6 6

Bohatě ilustrovaný titul bibliofilního charakteru uznávané autorky, držitelky několika českých i zahraničních cen za poezii Jany Štroblové. V knížce Odstíny světla se v jednotlivých barevných odstínech odráží prožitky a pocity. Hořkost se mísí s naději. Tušové kresby Vojtěcha Kemennyho přímo korespondují s jednotlivými básněmi. Knížka veršů plná barev má svůj příběh. Při prezentaci předešlé autorčiny sbírky Neviditelné obrazy zažertoval mladý výtvarník, že by jednotlivé obrazy šlo zviditelnit tím, že by je někdo jeden po druhém namaloval. Jenže těch takzvaně „neviditelných“ se v dotyčné sbírce nacházelo přesně sto. Myšlenka to tedy byla dobrá, jenže neproveditelná. Kdo by kupoval knihy na kila? Účastníky večera však tehdy ten nápad přenesl do výtvarného světa, do obrazotvornosti obrazů, a básnířka s malířem se domluvili, že zkusí vyvolat jakési příběhy jednotlivých barevných odstínů, ona ve verších, on v kresbách. Výsledkem snahy je tato útlá knížka. Úvodní báseň budí na jaře přírodu velkým třeskem barev, na následujících stránkách pak jedna po druhé jako by předvádějí svůj pocit či prožitek, svou vlastní krajinu, a vystupují z přítmí, do kterého se musí v závěrečném Šeru zase vrátit. Ale to už se nanovo chystá velký třesk barev, které na chvíli převládnou nad šedým zákalem; světlo přináší naději.... celý text

Zajímavosti (1)

Miloň Čepelka – Knižní hitparáda, Country radio, 10. 5. 2018.
Nakladatelství Theatrum mundi pozvalo mě už před měsícem na uvedení nové knížky básnířky Jany Štroblové Odstíny světla. Nemohl jsem tam jít, bohužel, a oni, velmi děkuji, mi ji pak poslali poštou domů s osobním dopisem od autorky. Tím se chlubím, protože se spolu známe už víc jak půl století a já měl její básně od první sbírky rád. Obdivuji její jazykovou čistotu a nápaditou originalitu rýmů. To vzápětí doložím. Teď však musím říct, že současné Odstíny světla mají navíc nádherné barevné obrázky mladého výtvarníka Vojtěcha Kemennyho. Zřejmě se tu sešly dvě umělecké osobnosti, jejichž souznění je výjimečné. Obrázky Vám popsat nedovedu, pár veršů přečíst můžu: druhá sloka závěrečné básně Šero.
Vidíš a nevidíš – přes šedé zákaly.
Barvoslepost – šeď všude se prostírá.
Leda že příští dny
jít dál tě lákaly
slibem, že z kukly tmy
vypustí motýla...

Kéž by! Motýlů nám třeba je, barvosleposti nikoliv. (Valmont78)