-

Sbohom, armáda! zajímavosti

Sbohom, armáda!
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/547701/bmid_sbohom-armada.png 4 1232 1232
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Ernest Hemingway zde popsal své válečné zkušenosti. Je to autobiografický román. Protiválečný román, ve kterém se prolínají hrůzy první světové války s tragickým příběhem lásky italského dobrovolníka a anglické ošetřovatelky. Prastaré téma tragické lásky, zasazené do rámce válečných událostí, které autor sám dobře poznal, je vyprávěno jazykem klasicky prostým i intenzivně citovým. Hrdinou příběhu je mladý Američan, dobrovolník v italské armádě za první světové války, který se zamiluje do anglické ošetřovatelky. Stejně jako milostný příběh sám upoutají čtenáře i umělecky pronikavé postřehy o životě na bojišti i v zázemí. Hemingway odmítá válku jako nesmyslná jatka, vidí, že v tomto střetnutí jde o zájmy, které jsou prostým vojákům té i oné strany cizí. Třebaže se Hemingway k válečným námětům ještě několikrát vrátil a jeho pozdější díla obrážejí zralejší pohled, stal se tento román svou novostí a bezprostředností klasickým dílem americké literatury.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , J.Tokárová-Menyhartová
Originální název:

A Farewell to Arms, 1929


více info...

Zajímavosti (4)

Zhruba na str. 52 (záleží na vydání) je popsaná klinická smrt hrdiny, její popis se zhruba shoduje s moderními verzemi, například Moodym. (Messilina)

Ve Scribnerově vydání byla řada vulgarit obsažených v knize (konkrétně slovíčka „shit“, „fuck“ a "cocksucker“) nahrazena pomlčkami („---“). Existují také minimálně dva výtisky prvního vydání, ve kterých Hemingway přepsal cenzurovaný text rukou. Jedno z těchto dvou vydání bylo věnováno Maurice Coindreauovi, druhé Jamesi Joyceovi. Hemingwayem korigovaný text nebyl začleněn do žádného vydání knihy. (chaera)

Říká se, že román byl napsán u příbuzných z manželčiny strany v Piggottu v Arkansasu a v domě přátel Hemingwayovy manželky Pauline Pfeiffer, která v té době čekala dítě. (chaera)

Název románu je převzat z básně anglického dramatika George Peelea ze 16. století. (chaera)