Tajemná Řásnovka zajímavosti

Tajemná Řásnovka
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/185194/bmid_tajemna-rasnovka-MJQ-185194.jpg 4 565 565
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Kdo vlastně Fan-Tan vymyslil a v Řásnovce rozšířil, to byla záhada. Míra a Ríša řekli o tom Jindrovi jen toto: Kdesi ve vnitrozemí Řásnovky bydlel - nebo snad ještě bydlí - jakýsi chlapec Tonda Menčík. Ten kdysi četl nějakou knížku o dobrodružstvích v Číně a v té našel zmínku, že Číňané prý rádi hrají svou starobylou hru Fan-Tan. V knížce nebylo ani slova o tom, jak se hra hraje a jak vypadá. Ale Tonda Menčík byl pravý podnikavý chlapec, o jaké není v Řásnovce nouze ! A tak - protože se mu jméno Fan-Tan líbilo - začal přemýšlet, jak by sám nějakou hru vynalezl, aby ji hráli všichni hoši a děvčata z celé Řásnovky. Pořád prý kreslil různé plánky hry, přidával a měnil pravidla - a nedohotovenou hru ukázal svému kamarádovi Hřivnasovi... Boj o uznání autorství Fan-Tanu je jen jednou dějovou linií příběhů z tajuplné čtvrti Řásnovka. Hlavní děj knihy vypráví opět o klubu hochů, do kterého se hlavní hrdina dostane po různých příhodách, začínajících jeho útěkem z domova... 6.vydání, v roce 2001 dotisk.... celý text

Dobrodružné Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno: , Olympia
více info...

Zajímavosti (7)

Velice hezký rozbor hry Fan Tan lze nalézt na stránkách Herní Snob: https://angryplayer.blogspot.com/2009/07/fan-tan.html (tatjana1737)

Od roku 1995 se Tajemná Řásnovka také šířila rozhlasovými vlnami v podání Alfreda Strejčka. (Luccy78)

Přestože se Jaroslav Foglar nechával rád fotografovat v ulici Řásnovka na Starém Městě v Praze, románová čtvrť Řásnovka měla svůj vzor patrně jinde. V knize se dozvídáme, že čtvrť je protkaná mnoha železničními tratěmi. Tomuto popisu by odpovídaly pražské čtvrtě Vršovice, Smíchov, Libeň, Vysočany nebo Holešovice. (Luccy78)

Tajemnou Řásnovku (pracovní název Stráž Riegrovky, později Stráž Řásnovky) začal Jaroslav Foglar psát v roce 1949. Bylo to v době, kdy již éra klubů Mladého hlasatele a Vpředu nenávratně skončila. Foglar již nepracoval v redakci, ale ještě nebyl nedobrovolně zaměstnán jako vychovatel v internátu. Přes relativně více času na psaní však příběh nevznikal snadno a Jestřáb ho dokončil až v lednu 1952. Práce na knize, která měla malou naději na publikaci, patrně Jestřábovi nešla moc od ruky. (Luccy78)

Děj příběhu se vrací o několik zpět, do doby rozkvětu čtenářských klubů. Tato kniha ale není jen nostalgickým vzpomínáním, dobrodružný příběh má v sobě všechno, co předchozí foglarovky. Popis činnosti Stráže Řásnovky mohl posloužit i jako námět k činnosti dalším klubům. (Luccy78)

Tato kniha je vypravováním o klubu několika chlapců, klubu v ledačem se podobajícím známým Rychlým šípům - a je to vypravování opravdu čtivé a poutavé a dovede děvčatům a chlapcům zároveň poradit, co dělat, aby se podobali hrdinům autorových knížek. (Luccy78)

Toto je knížka, kterou se v roce 1965 vrátil mezi své čtenáře Jaroslav Foglar.
Vzbudila tehdy velký ohlas a dokázala, že i nová generace mladých čtenářů s velkým zájmem a zaujetím čte oblíbeného autora z konce třicátých a čtyřicátých let. (Luccy78)