Tatér z Osvětimi zajímavosti

Tatér z Osvětimi
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413947/bmid_tater-z-osvetimi-GrK-413947.jpg 4 4457 4457
Koupit
Antikvariát

Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série

1. díl >

Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: ekniha , CPress
Originální název:

The Tattooist of Auschwitz, 2018


více info...

Zajímavosti (3)

Vyšlo i v audio verzi, čte Martin Siničák. (lioncel)

citace:

březen1944
Když Lale přecházel přez dvůr,náhle uslyšel zvuk leteckého motoru.Podíval se nahoru a nad dvorem přeletělo malé letadlo....Letělo tak nízko,že na něm Lale rozeznal symboly amerického letectva....

realita:
citace:
4. dubna 1944 americký průzkumný letoun poprvé pořizoval letecké snímky továrny a jejího okolí. Náhodou zachytil i hrůzy v nedaleké Osvětimi - plynovou komoru a krematorium, nechvalně proslulou popravčí zeď, strážní věže, bezpečnostní ploty a řady baráků připomínající kasárna, kde žili vězni. ...

Plni naděje hleděli 20. srpna roku 1944 vězni v Osvětimi na jižní oblohu, odkud se ozývalo hučení motorů amerických bombardérů. Za chvíli začaly vybuchovat bomby. Opět ale dopadaly někam jinam, tentokrát na osm kilometrů vzdálenou továrnu IG-Farben v Monovicích..
konec citace

Toto jsou historicky doložená fakta. Pochybuji,že v březnu roku 1944 mohlo nad táborem V Osvětimi proletět malé americké letadlo.V této době se totiž američané ještě ani nevylodili v Normandii...Veškeré nálety byly prováděny bombardéry,tedy velkými letadly,z Anglie.Technicky vzato,malá letadla neměla dolet na cestu tam i zpět...Ano,v srpnu téhož roku vězni skutečně viděli americké bombardéry,ale ani sokolím zrakem nemohli rozeznat americký znak na křídlech.

Ještě jedna zajímavost.Autorka popisuje,jak hlavní hrdina zachrání život uprchlému vězni,který je chycen a přiveden zpět.Dozorci ho nechají pár dnů volně chodit po táboře,než ho oběsí,aby mu Lale mohl zachránit život.. :D

realita:
Cituji ze zprávy Vrby a Wetzlera o německých vyhlazovacích táborech Osvětim a Břeinka:

Jestliže vězně na útěku dopadnou živého, oběsí ho před očima celého tábora...

Ale pochybuji,že vězni dali ještě před tím pár dní svobody,jak líčí autorka.Některé pasáže mi přijdou zkrátka až neuvěřitelné. (frantisek0724)

Rudolf Vrba - Utekl jsem z Osvětimi:
Od té chvíle jsem byl vězeň číslo 44070. Neměl jsem to nikdy zapomenout, protože další krok byl tetovací ceremoniál. Za stolem seděli dva vězňové, Francouz v táboře známý jako Leo tetovač, a Slovák, který se jmenoval Eisenberg. Byli to veselí hoši, kteří o celé věci žertovali, zdvořile se dobytka ptali, kde chce mít číslo vytetované - na levé ruce nebo na pravé, dole nebo nahoře. (Venezia)