Velký švindl: Krymská válka 1853-1855 zajímavosti
Václav Králíček
Jedním z největších paradoxů krymské války, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé, je skutečnost, že tvrzení, že válka je hnacím motorem průmyslu, zde neplatí a že v tomto případě to bylo spíše naopak. Tato válka se odehrávala nejen na Krymském poloostrově, ale zasáhla rovněž Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře, a dokonce se válčilo i na Dálném východě. Doprovázely ji legendy v podobě tzv. Dlouhé červené linie či Útoku lehké brigády, ale především statisíce mrtvých vojáků, a skončila tak, že vlastně nebylo jasné, kdo je tu vítěz a kdo poražený. Symbolem poloviny 19. století je průmysl ženoucí se kupředu mílovými kroky aniž by mu člověk dokázal stačit. Nové zbraně mnohem efektivněji ničily vojáky nepřítele. Parní stroj se usídlil v továrnách, lokomotivách a lodích. Tomu napomáhal i rozvoj telegrafu, fotografie, žurnalistiky, kdy poprvé mohli čtenáři získat ze svých novin reportáže díky osobní účasti novinářů a fotografů přímo na bojišti. To vše byla krymská válka. Přebal a grafickou úpravu navrhl Karel Kárász. Na přebalu byl použit výřez obrazu V.I.Nestěrenka „Sevastopol ubráníme“ (2005). Vydalo Nakladatelství Epocha s.r.o. Praha. Vydání první.... celý text
Zajímavosti
Zatím zde není žádná zajímavost.
Autorovy další knížky
2012 | Titanic: Nikdo nechtěl uvěřit |
2005 | Nevěry II |
2015 | Velký švindl: Krymská válka 1853-1855 |
2010 | Bůh stál při Anglii: Tažení velké Armády v roce 1588 |
2020 | Tři roky krve: Druhá anglo-holandská válka 1665-1667 |