Vladař zajímavosti
Niccolò Machiavelli
Vladař je nejvýznamnějším Machiavelliho dílem, které napsal již v roce 1513, ale vyšlo až po jeho smrti, roku 1532. Věnováno bylo rodu Medicejských (konkrétně „vznešenému Lorenzovi Medicejskému“). Autorovi šlo především o sjednocení Itálie, o jednotný stát, který by byl spravován moudrým vládcem, jenž by neměl váhat použít jakékoli prostředky, aby zajistil blaho země, a v zájmu této věci bylo Machiavellimu jedno, stane-li se tak formou republiky, nebo autokracie. Jako vzor vladaře Machiavellimu posloužil neúprosně vládychtivý Cesaro Borgia. Koncepce dvojí morálky – morálky soukromé a morálky moci – vedla k tomu, že byl Machiavelli označen za cynika, jde ale spíše o zlom v pojetí vládnutí: vládce už není služebníkem Božím, je služebníkem státu (termín, který prvně použil právě Machiavelli). Útlý spis o 26 kapitolách je klíčovým dílem, které obsahuje politické úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování moci, a stal se základem děl dalších teoretiků moci. Přestože se Machiavelli v... celý text
Literatura naučná Filozofie Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 1995 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
Il Principe, 1532
více info...
Zajímavosti (5)
Jako vzor ideálního panovníka posloužil Machiavellimu italský šlechtic pochybné pověsti Cesare Borgia. (chaera)
Kateřinu Medicejskou spis Vladař pohnul k zosnování Bartolomějské noci roku 1572. Jednalo se o nelítostný masakr protestantů ve prospěch katolíků. (chaera)
Na Machiavelliho myšlenky navazuje anglický renesanční utopista Francis Bacon ve svých Esejích. (chaera)
Ve Vladaři Machiavelli vůbec poprvé použil pojem stát (stato). Do té doby se ho neužívalo. Říkalo se politeia, res publica, civitas, regnum, imperium. (chaera)
Recepce Machiavelliho a úsudky o jeho politické filozofii byly po vydání Vladaře velmi protichůdné. Papež v roce 1532 povolil vydat Machiavelliho spisy, ale o dvacet let později se Vladař ocitl na seznamu zakázaných děl. Jezuité i protestanti psali proti Machiavellimu a snažili se vyvrátit jeho politickou filozofii v základě. Vycházeli z něho však první teoretikové absolutismu, zvláště pak Thomas Hobbes. Také osvícenci ve Francii v Niccolovi spatřovali republikána. Charles Montesquieu byl dokonce podezříván, že od něho opsal řadu myšlenek (chaera)
Štítky knihy
16. století moc Florencie morálka násilí Itálie Borgiové vláda politologie pragmatismus
Autorovy další knížky
2009 | Vladař |
1964 | Navštívení krásy – italská renesanční lyrika |
1975 | Florentské letopisy |
2001 | Úvahy o vládnutí a o vojenství |
1928 | Mandragora |