Vojna a mier I. zajímavosti

Vojna a mier I.
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/232648/bmid_vojna-a-mier-i-232648.jpg 5 509 509
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Epos Vojna a mír je nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců a také nejoblíbenější romancí na světě vůbec, s dialogy hýřícími humorem a vtipem a fascinujícími bitevními scénami, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací. Napoleonovo tažení do Ruska je úhelným kamenem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav. Oba představitelé mladé generace, Pierre Bezuchov a kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou, tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly. 61-276-64... celý text

Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry
Originální název:

Война и мир, 1869


více info...

Zajímavosti (4)

V knihe sa spomína zabitie vojvodu d'Enghien. Jedná sa o Louisa-Antoina-Henriho de Bourbon, princa z kráľovskej krvi a posledného princa z Condé (1772-1804).
,,Viac známy svojou smrťou než životom" bol popravený na základe obvinenia z napomáhania Británii a zo sprisahania proti Francúzsku, čo šokovalo kráľovskú rodinu a šľachtu v celej Európe. Zmienky o jeho osude sa dajú nájsť taktiež v Dumasovom Rytíři de Sainte-Hermine alebo Grófovi Monte Cristo či v Čas znovu nalezený od Marcela Prousta. Existuje tiež 15-minútový nemý film La mort du duc d'Enghien en 1804 (1909); voľne dostupný. Na odbornej úrovni je jeho skon zmienený v knihách Sňatky se smrtí (Jiří Kovařík) a Napoleon Bonaparte (Albert Zacharovič Manfred). A vo svojich pamätiach sa mu venujú takisto Philippe, comte de Ségur (Napoleonův pobočník) a François René de Chateaubriand (Paměti ze záhrobí). (NathalieVerdun)

Tolstoj po dopsání knihy "Vojna a mír" údajně napsal v dopise svému příteli: "Jsem tak nesmírně šťastný, že už nebudu muset psát takový těžkopádný odpad." (ddkk)

V románu vystupuje na 250 postav hlavních i epizodních včetně historických osobností cara Alexandra I., císaře Napoleona či generála Kutuzova. Obsáhlé, barvité líčení bitev (u Slavkova, u Borodina) či vylidněné, hořící Moskvy nemá ve světové literatuře obdoby. (Kamčari)

Tolstoj napsal tento obsáhlý román v době, kdy nebyly počítače, tiskárny, či kopírky. Po své ženě chtěl, aby jeho dílo ručně sedmkrát přepsala. (vhojta)