Zločin a trest zajímavosti

Zločin a trest
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/128608/zlocin-a-trest-128608.jpg 4 2776 2776
Koupit Ekniha zdarma Antikvariát

Psychologicko-detektívny príbeh Zločin a trest je fascinujúcou cestou do kriminálnej a mravne skazenej mysle, odhaľujúci dušu človeka, v ktorej zvádza svoj urputný boj samotná podstata zla a dobra. V románe sa chudobný petrohradský študent Rodion Raskoľnikov rozhodne zavraždiť starú úžernícku, život ktorej nemá pre nikoho cenu. Zlo pácha v mene dobra a ani po vražde neprestáva veriť svojej teórii o práve silných jedincov prekračovať morálne zákony a dopúšťať sa aj zločinov. Hoci sa mu podarí zahladiť stopy, dostáva sa do ťažkej psychickej krízy. Zoznámi sa so Soňou, dcérou úradníka Marmeladova, ktorá mu radí, aby sa k vražde priznal a prijal trest. Po vypätom vnútornom boji sa nakoniec Raskoľnikov k spáchanému zločinu priznáva a je odsúdený na nútené práce. Na Sibír ho sprevádza Soňa, ktorá svojou prostou a nesebeckou lásku pôsobí na jeho duševný prerod v nového lepšieho človeka.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry
Originální název:

Преступление и наказание (Prestuplenije i nakazanije), 1866


více info...

Zajímavosti (2)

Jména postav odpovídají jejich charakteristickým vlastnostem. Tomuto jevu se říká Nomen omen (z latiny doslovně "jméno znamení"). Např.:

Jméno / slovo / význam ruštině
Rodion Romanovič Raskolnikov / raskol / rozkol
Dmitrij Prokofjič Razumichin / razum / rozum
Semjon Zacharovič Marmeladov / marmelad / marmeláda (LiberX)

Dostojevskij napsal Zločin a trest v německém Wiesbadenu mezi červencem 1865 a únorem 1866. V té době měl velké problémy s dluhy, které si nadělal hazardními hrami, ale také svou snahou pomoci rodině svého zemřelého bratra Michaila (†1864). Myšlenku na napsání románu měl však již od poloviny 50. let, kdy se vrátil z vězení a vyhnanství v Omsku. Do vyhnanství se dostal za svou účast v kroužku utopických socialistů tzv. Petraševců. Po odpykání trestu však Dostojevskij mění radikálně své názory a je přesvědčen, že násilná revoluce nemůže být řešením, protože násilí plodí zlo a zlo páchané ve jménu dobra se nakonec obrátí proti svému původci. Takto bývá často interpretován Zločin a trest. (Kamčari)