Amálie Kutinová životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Amálie Kutinová (roz. Tauberová) (22.6.1898 Rouchovany – 30.3.1965 Vrchlabí) byla moravská spisovatelka a farmaceutka, která se proslavila zejména díky šestidílné sérii knih Gabra a Málinka. Byla matkou české spisovatelky a dramatičky Marie Kubátové

Narodila se v Rouchovanech u Moravského Krumlova jako desáté dítě řídícího učitele Jana Taubera. Její matka Amálie Matějíčková pocházela z Brumova. V roce 1902 se celá rodina přestěhovala do Štítné nad Vláří, kde v letech 1904 až 1908 chodila do obecné školy.
Po těžkém onemocnění otce (při hašení požáru Štítné ho ranila mrtvice a zůstal nehybný) a jeho penzionování se v roce 1908 rodina přestěhovala do Valašské Meziříčí, kde se svými sestrami navštěvovala gymnázium. Když otec zemřel (Amálii bylo jedenáct let), čekal matku tvrdý život vdovy s dětmi. V roce 1916 složila maturitní zkoušku a nastoupila do povinné lékárenské praxe do Tábora, kde přežila první světovou válku jako praktikantka za byt a stravu. Po skončení války vystudovala fakultu farmacie Univerzity Karlovy v Praze a jako magistra farmacie působila v řadě českých měst (Praha, Karlovy Vary, Křinec u Nymburka).
V roce 1920 se provdala za Ing. Jana Kutinu, s nímž pracovala v jeho nakladatelství, které bylo orientováno na tělovýchovné, osvětové, literární, divadelní a hudební materiály pro potřeby tělocvičných jednot a škol. Po roce 1948 se nemohla vrátit ke spisovatelské práci, začala proto po chalupách se sběrem krkonošského folklóru a pohádek.
Poslední desetiletí života prožila ve Vrchlabí u své dcery Marie Kubátové, která svou matku následovala v povolání magistry farmacie i ve spisovatelské a sběratelské činnosti.
Je autorkou tří pásem dětských písniček, zhudebněných profesorem Jaroslavem Křičkou, řady časopiseckých článků a přednášek. Pouze v rukopisech se dochovaly Hrdinové Kerkonoš, Lhačky a poudačky a Pohádky babičky Vávrové.
Za své literární dílo Gabra a Málinka byla v roce 1949 jmenována čestnou občankou obce Štítná nad Vláří, kterou tímto svým dílem proslavila a kterou vždycky považovala za své rodné město a domov. Její jméno nese jedna z ulic města.
Zemřela ve Vrchlabí, ve věku 67 let, dne 30.března 1965. Je pochována na venkovském hřbitově v Horních Štěpanicích, v kraji krkonošských poudaček a písní, jak si přála. (zdroj životopisu: http://www.antikvariatperla.cz)