Bernardus Cornelis Johannes Lievegoed životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Bernard C. J. Lievegoed · pseudonym

nizozemská, 1905 - 1992

Životopis

Bernardus Cornelis Johannes Lievegoed (2. září 1905, Medan - 12. prosince 1992, Zeist) byl holandský lékař, psychiatr a autor. On je nejvíce slavný pro vytvoření teorie organizačního vývoje. Založil NIP nebo Nizozemský pedagogický institut, který spolupracuje s organizacemi a jednotlivci, kteří jim pomáhají realizovat své ekonomické, společenské a kulturní cíle. On také založil Vrije Hogeschool v Driebergenu.
Bernard Lievegoed se narodil v Medanu v Sumatře (v roce 1905 v Holandské východní Indii). V devět letech se jeho rodina přestěhovala do Holandska do Rotterdamu tři roky. V letech 1917-22 se Lievegoed zúčastnil střední školy v Javě. V roce 1924 zahájil studium medicíny v Groningenu a získal doktorát v roce 1928. V tomtéž roce si poprvé uvědomil antropozofické nápravné vzdělání; toto setkání mělo hrát velkou roli v jeho dalším vývoji. V roce 1930 absolvoval lékařský titul v Amsterdamu a stal se praktickým lékařem v Bosch v Duin (u Zeistu).

V roce 1931 Lievegoed založil Zonnehuis, domov pro děti se zdravotním postižením, v Bosch v Duin. Zonnehuis byl později přemístěn do Zeistu a v průběhu jeho rozšíření se jeho jméno změnilo na Zonnehuizen Veldheim Steinia te Zeist. Lievegoed byl ředitelem této instituce od svého založení až do roku 1954.

V roce 1932 pomohl Lievegoed založit Vrije školu (zdarma Waldorf školu) Zeist. V roce 1939 absolvoval vyšší doktorát (promo) s tezí o terapeutickém využití hudby. V roce 1946 vydal první z řady knih, Ontwikkelingsfasen van het kind; to bylo přeloženo do osmi jazyků a objevilo se v angličtině jako fáze dětství.

Od roku 1948-1953 byl Lievegoed poradcem pro pomoc nevraživým dětem pracujících. Během této doby publikoval Planetenwirken und Lebensprozesse v Mensch und Erde (Planetární vlivy a životní procesy v lidské bytosti a na zemi). V roce 1952 spoluzaložil vydavatelství Vrij Geestesleven, zaměřené na publikační práce související s duchovní vědou. Stal se členem národní komise pro technické vysoké školy; v této funkci působil až do roku 1962.

V roce 1954 založil instituci, která se stala jeho životní prací, NPI. Původní název, Nizozemský pedagogický institut pro ekonomiku, byl později změněn na NPI: Institut pro organizační rozvoj. Vedl tento institut (v Zeistu) na dalších 17 let, kdy publikoval Rozvojovou organizaci v roce 1969 (publikoval v angličtině Tavistock v roce 1973) s kolegy ve firmě, zejména Hans von Sasson, pravděpodobně první vlivnou evropskou knihu o rozvoji organizace 1955 se stal mimořádným profesorem sociální pedagogiky na Holandské ekonomické fakultě (nyní Erasmus University v Rotterdamu) a v roce 1961 pomáhal založit novou technickou vysokou školu v Twente (nyní univerzitu v Twente), která byla otevřena v roce 1964. Zde působil jako profesor sociální ekonomie a děkana ekonomického oddělení do roku 1973. Během této doby podpořil práci Kind en Instrument Foundation, z něhož vznikly mezinárodní semináře Choroi pro tvorbu nástrojů a založil sdružení pro terapeutické pedagogy. rozvinutá teorie U, která se později vyvinula jako vlivná koncepce řízení popularizovaná Ottem Scharmerem.

Mezi lety 1968 a 1976 byl Lievegoed předsedou vládní komise pro vzdělávání, která měla za úkol transformovat vzdělávací systém v Nizozemsku. Během této doby publikoval řadu děl (názvy jsou uvedeny v přibližném anglickém překladu): Organizační rozvoj, Sociální struktury v terapeutické výchově, Duchovní impulz za hnutí za terapeutickou výchovu k 21. století a spolu se svou ženou Nel Lievegoedovou -Schatborn, aspekty terapeutické výchovy. V roce 1971 založil samostatnou univerzitu Vrije Hogeschool v Driebergenu. On byl děkan univerzity na dalších jedenáct let.

V roce 1973 odešel z univerzity Erasmus, aby spoluzaložil a stal se generálním ředitelem Vrije Pedagogisch Akademie, nyní Hogeschool Helicon (Helicon College). V následujících letech vydal další knihy: fáze (De levensloop van de mens, přeložené do jedenácti jazyků), Mystery Streams v Evropě a nové tajemství a organická architektura. Stal se členem vládní komise pro alternativní medicínu (1977-1981).

V roce 1983 vydal Lievegoed hru (De wadlopers, The Marsh-Flats) a další knihu, Muž na prahu: Možnosti a problémy vnitřního rozvoje. On přijal Gouden Ganzenveer ctít jeho kulturní příspěvky, [6] zpráva citovala jeho kompletní práce jako základ pro cenu. Další publikace: Pohledy na kámen nadace (1987), o kulturních institucích (1988), oko jehly (1991) a o spáse duše (publikoval posmrtně v roce 1993).

Lievegoed zemřel 12. prosince 1992 v Zeistu.

Laureát ceny ,,Zlaté husí péro" z roku 1955"- Nadace De Gouden Ganzenveer 2009.
(Golden Goose Feather je kulturní cenou.
Cena je udělena - pokud možno každoročně - osobě nebo ústavu kvůli svému velkému významu pro písemné a tištěné slovo v nizozemském jazyce. Představenstvo nadace uvedlo výběr kandidátů a rozhodování o laureáti v rukou Akademie De Gouden Ganzenveer.
Členové akademie pocházejí ze světa kultury, politiky, vědy a obchodu.) (zdroj životopisu: https://en.wikipedia.org/wiki/Bernard_Lievegoed , https://translate.google.cz)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.