Životopis
V roce 1994 absolvoval sinologii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze diplomovou prací O čínských rytířích. Od října téhož roku pracoval v kabinetu Dálného východu při katedře romanistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1998–2002 absolvoval postgraduální studium na Nankingské univerzitě v ČLR, obor čínská filologie se zaměřením na dějiny čínské lingvistiky, kde obhájil práci Výklad významu obrysových a rozbor struktury odvozených znaků: teorie, etymologie a kultura. V roce 2002 se stal prvním vedoucím nově vzniklé katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitoval se v oboru Lingvistika konkrétního jazyka Asie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 2016. Je žákem prof. PhDr. Oldřicha Švarného, CSc. (1920–2011), s nímž spolupracoval na Úvodu do studia hovorové čínštiny (UP 1997, 2. vyd. 2001) a Hovorové čínštině v příkladech I-IV (UP 1998). Byl členem autorského kolektivu, který pod vedením prof. PhDr. Jiřího Černého, CSc. zpracoval encyklopedii Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky (Libri 2008). Ve své odborné práci se zaměřuje na čínskou grammatologii (Hanská grammatologie, UP 2013) a fonologii (zejména prosodii) moderní čínštiny (Prozodická gramatika čínštiny, UP 2014). Je spoluautorem Učebnice čínských znaků (UP 2005) a autorem Učebnice čínské konverzace (I. Leda 2007, II. Leda 2016). V letech 2007–2012 zastával také funkci prvního českého ředitele Konfuciovy akademie Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2021 je ředitelem Sedžongovy akademie UP v Olomouci. (zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/wi...)
David Uher knihy
Štítky z knih
jazyky písmo, dějiny psaní konverzace čínština jazykověda, lingvistika studie gramatika, mluvnice čínské znaky hláskosloví, fonologie grammatologie
Uher je 0x v oblíbených.
Osobní web autora