Životopis
Dmitrij Igorevič Šparo, rusky: Дмитрий Игоревич Шпаро (*1941) je jeden z nejznámějších ruských cestovatelů.
Začínal jako matematik. Absolvoval mechanicko-matematickou fakultu Moskevské státní univerzity, obhájil kandidátskou práci a 20 vyučoval na Institutu oceli a slitin.
Jeho zálibou byly lyžařské túry: společně se skupinou stejně smýšlejících absolvoval několik náročných polárních cest. Světové slávy se mu dostalo v roce 1979, kdy vedl první lyžařskou expedici od pevniny k severnímu pólu. Tento úspěch byl zapsán v Guinnessově knize rekordů v Londýně, v SSSR mu bylo uděleno nejvyšší ocenění - Leninův Řád.
V roce 1988 vedl sovětsko-kanadskou expedici, která na lyžích přešla Severní ledový oceán po trase Sovětský svaz – Severní pól – Kanada. Za tento přechod byl vyznamenán druhým nejdůležitějším sovětským řádem Rudého praporu práce a prestižní cenou UNESCO Správná hra.
V roce 1989 založil spolek Klub dobrodružství, který má v současnosti status Dobročinného ozdravného fondu. Je ideologem a organizátorem všech klubem pořádaných expedic a programů. Mnoho akcí klubu je všeobecně známých: Ruská lyžařská expedice přes Grónsko (2000), které se účastnil sportovec v běžném životě používající invalidní vozík, výstup týmu zdravých a handicapovaných na nejvyšší vrchol Severní Ameriky Mount McKinley (6194 m, Aljaška, 2002); hromadná rusko-britská atletická štafeta „Velká ruská cesta“ z Vladivostoku do Sankt Petěrburgu (2005); expedice k severnímu pólu vládnoucího knížete Monaka Alberta II. (v níž byl Šparo zodpovědný za dálkové vedení skupiny během jejího postupu).
V roce 1998 uskutečnil ještě jednu cestu, která byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů: spolu se synem Matvějem poprvé v historii překročili na lyžích Beringovu úžinu, která odděluje Asii a Ameriku.
(zdroj životopisu: http://flibusta.site/a/28153)
