Životopis
谷口 ジロー Taniguchi Jirō, 14. srpna 1947 – 11. února 2017.
Přínos Džiróa Tangučiho japonskému i světovému komiksu je těžké zhodnotit v pouhých několika odstavcích, jež obvykle bývají vyhrazeny nekrologům. Pokud se však o to máme pokusit, je třeba vyzdvihnout především jeho nesmírné odhodlání kreslit podle vlastních představ a vkusu, což často znamenalo jít proti hlavnímu proudu. Taniguči se vyznačoval podrobnou, až přísně realistickou kresbou, jejímž prostřednictvím dokázal nesmírně precizně, avšak zároveň velmi citlivě zpodobnit nejen dramatickou akci, ale také momenty absolutní nečinnosti. Občas bylo až s podivem, jak svým uměřeným a neokázalým stylem zvládl vystihnout velice silné pohnutí a přimět čtenáře, aby si často zcela obyčejné a ničím nevynikající protagonisty upřímně zamilovali. Dobrým příkladem jsou mimo jiné hrdinové jeho komiksů Aruku hito (Muž na procházce, 1992), Inu o kau (Máme doma psa, 1991) či Kodoku no gurume (Osamělý labužník, 1994-2017) – naprosto všední lidé, jejichž každodenní život a potěšení z pěkné procházky, dobrého jídla či ze společnosti němé tváře se v Tanigučiho manze mění v působivý a hluboký příběh. Nic z toho se však neděje za cenu násilné dramatizace či zveličování. Tanigučiho jedinečné nadání totiž spočívalo v dokonalém vystihnutí poezie i prchavosti všedního okamžiku.
Potěšení z Tanigučiho mangy si ovšem mohli svého času dopřát i čeští čtenáři; polské nakladatelství Hanami u nás na sklonku prvního desetiletí vydalo jeho Knihu větru (Kaze no šó, 1992) a Nebeského orla (Ten no taka, 2001-2002). Oba komiksy ovšem patří k Tanigučiho méně známým dílům, avšak čtenáři lačnící po větších rybách mají možnost zapátrat v poměrně bohaté nabídce mangy přeložené do angličtiny, francouzštiny či němčiny.
S Džiróem Tanigučim odchází pozoruhodný člověk a komiksová legenda. Svým stylem vymykajícím se zažitým představám o manze bořil předsudky a zároveň dokázal zaujmout i čtenáře, kteří jinak komiksu příliš neholdují. Pouhé konstatování, že jej budeme citelně postrádat, ani zdaleka nevystihuje, kolik toho jeho odchodem japonský i světový komiks ztratil.
(zdroj životopisu: http://www.komiksarium.cz/index.php/2017/03/taniguci/#more-3)
