František Kožík životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1909 - 1997

Životopis

František Kožík psal prózu, poezii, historické romány, dramata, rozhlasové hry, filmové scénáře, operní libreta, literaturu pro děti a další.

Jeho básnická, prozaická i dramatická tvorba je velice obsáhlá. Největších úspěchů dosáhl svými životopisnými romány, jako je např. Největší z Pierotů, Básník neumírá, Cestou slávy, Věnec vavřínový, Josef Mánes, Fanfára pro krále a mnohé další. Kožík ve svých dílech nezapomněl ani na svůj rodný kraj, ke kterému se vztahují díla Na dolinách svítá, Sníh padá na Hradiště, Po zarostlém chodníčku, Šavle a píseň a Bolestný a hrdinný život J. A. Komenského.

Je oblíbeným autorem životopisných románů. Napsal i řadu životopisných her a filmových scénářů. Nejznámější z románů je Největší z pierotů (1939) jehož hlavní postavou je česko-francouzský herec Jean Gaspard Deburau. Ústřední postavou jeho románů Na křídle větrného mlýna a Neklidné babí léto je malířka Zdenka Braunerová.

Biografiemi vynikajících jedinců jsou i Kožíkovy knížky o sportovcích.

V 50. letech se pustil i do tvorby pro nejmenší děti, a to ve verších, pohádkách i divadelních hrách. Mezi nejznámější knihy pro děti můžeme zmínit knihu Cirkus u tří slunečnic, která inspirovala v roce 1972 Oldřicha Lipského k natočení filmu Šest medvědů s Cibulkou.

Pobyty v lázních Luhačovice, které pravidelně navštěvoval, léčil se zde a odpočíval, ho inspirovaly k napsání několika románů. V lázeňském archívu našel fakta o Leoši Janáčkovi, podle kterých napsal román Po zarostlém chodníčku. Zaujala jej i osobnost MUDr. Františka Veselého. Román Kouzelník z vily pod lipami popisuje tohoto zakladatele moderních lázní, bez kterého by Luhačovice dnes vypadaly úplně jinak. V prostředí lázeňské plovárny napsal knihu Město šťastných lásek. Luhačovické lázně se vyskytly i v jeho poezii, a to v básních Barevné údolí a Luhačovická jitra.

Svou lásku ke zdejšímu kraji vtiskl i do textů písní Blahoslava Smišovského Za tichú Moravú.

Narodil se v rodině soudce. Reálné gymnázium studoval v rodném městě, dokončil ho v roce 1927 v Brně. Ve vysokoškolských studií následoval svého otce a stal se v roce 1931 doktorem práv. Další dva roky studoval ještě na filozofické fakultě a zároveň byl mimořádným posluchačem dramatické konzervatoře.

Do roku 1933 byl soudcovským čekatelem. Když skončil vojenskou službu, nastoupil do rozhlasu v Brně a po třech letech odešel do Prahy jako rozhlasový dramaturg, kde pracoval v letech 1941-51.

Dvě desítky let - v letech 1956-74 - působil jako dramaturg Čs. filmu, dva roky vyučoval na Divadelní fakultě AMU loutkářství.
Od roku 1975 jako penzista intenzivně pracoval na svých literárních dílech.

Jeho manželkou byla vynikající herečka Zdeňka Švabíková (1912–1994). Sňatek uzavřeli v roce 1938.
Zemřel 5. dubna 1997 v Telči. (zdroj životopisu: spisovatele.cz; https://www.ub.cz/vyznamne-osobnosti/osobnos)

Ocenění (1)

1942 - Státní cena za literaturu - kniha Prstýnek z vlasů