Životopis
Narodil se (18. 10. 1569) i zemřel (23. 5. 1625) v Neapoli. Od studia práv se odvrátil k poezii a veselému životu. Získává obživu a ochranu u velmožů, které si podmaňuje svou duchaplností a básnickou virtuozitou. Pobývá na rlzných italských dvorech, zejména v Římě a Turíně, 1615 odjíždí do Paříže; na dvoře Marie Medicejské a Ludvíka XIII., jěmuž věnuje svou největší báseň "L'Adone (Adonis, 1623), je oslavován jako básník století. Při návratu do vlasti roku 1623 ho vítaly slavobrány. Před smrtí zničil část svých rukopisů. Marino patří k nejváznamnějším básníkům barokní doby. Cílem jeho poezie je omračovat, oslňovat. Jeho verše však uprostřed ohňostrojů metafor, dlvtipných kombinací a formálních hříček oživuje čirá smyslnost i dar ryzí hudebnosti. Proto jeho verše přetrvávají, kdežto v básních jeho napodobitelů zbývá jen vyumělkovanost. Z rozsáhlého díla je třeba uvést: "Rime" (Verše mládí, 1602), "La Sampogna" (Šalmai, 1620), "La Galeria" (Galérie, 1620), "La Strage dei Innocenti" (Vraždění neviňátek, posmrtně 1632) a korespondence (Epistolario seguito da lettere di altri scrittori del Seicento, 1912).
