Ingeborg Maria Engelhardt životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Ingeborg Engelhardtová se narodila 10.10.1904 v Poznani. Zemřela v září 1990 v Lübecku. Od svých deseti let žila v Horním Slezsku. V roce 1924 se s rodinou přestěhovala, nejprve do Berlína a později do Šlesvicka-Holštýnska, které od té doby považovala za svůj domov. Vystudovala zahradní architekturu. S několika přestávkami vykonávala odpovídající profesi na volné noze asi 25 let od roku 1950; nejprve v Essenu, poté v Altmöllnu.

Rukopisy Engelhardtové prvních literárních děl – pohádek, pohádkových her, básní a jednotlivých příběhů – byly také ztraceny v důsledku války. V poválečných letech začala zintenzivňovat svou literární činnost. Několik jejích knih se i tato dostala do užšího výběru na Německou cenu za dětskou knihu (nyní Německá cena za dětskou literaturu) a na čestný seznam pro Cenu Hanse Christiana Andersena. Mnoho jejich knih se dočkalo velkého počtu vydání až do 90. let 20. století, většinou v německém Paperback Verlag.

V roce 1980 byla Engelhardtové udělena Kulturní cena Nadace vévodství Lauenburského za její dílo a členství v první generaci autorů knih pro děti a mládež po druhé světové válce.

Ve svých historických románech sledovala literárně-pedagogický záměr zobrazovat historické osudy a lidi v určitých konfliktních situacích. Jednou z jejích metod bylo usnadnit dětem a mladým lidem přístup k tradičnímu, skutečnému příběhu, a to i prostřednictvím vymyšlených postav a postupů. Autorka ráda vytvářela neotřelé postavy, které byly spíše ve stínu slavných historických osobností, s nimiž jsme se již několikrát setkali. Aby mohla své romány koncipovat autenticky a živě, bylo pro ni povinné kritické zkoumání zdrojové situace a zkoumání příslušných místních dějin. Kromě toho sama procestovala několik míst, kde se její příběhy odehrávají. A tak se stalo, že v jejích knihách, přes veškerou bohatě rozvinutou imaginaci, jsou kromě obecných historiografických faktů, často docela souvislé i kulturní a sociální detaily historického každodenního života. V tomto smyslu bylycpreferovanými tématy Ingeborg Engelhardtové středověké osídlení Grónska norsko-islandskými Vikingy, úpadek dynastie Štaufů, hony na čarodějnice v období převratů od středověku do raného novověku a dějiny Východního Pruska.

Tři stříbrné knoflíky, 1950
Loď do Grónska, 1959
Ve stínu Štaufů, 1962
Cizinci na loveckém zámečku, 1963
Tmavé sklo a ryba v lampě, 1963
pět proti Christianu Buddeovi, 1963
... protože jsem byl v nebezpečí, 1966
Hexen in der Stadt, 1971
Der Ruf des Spielmanns, 1977
Sturmläuten über dem Abendland, 1978 (zdroj životopisu: Wikipedia)