Ivan Dvořák životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Už na základní škole mu bylo jasné, že pokud bude něco studovat, půjde o přírodní vědy. Botanika se mu zdála složitá, takže se výběr zúžil na lesnickou a zemědělskou školu. Ta zvítězila. Mimo jiné proto, že měla botanickou zahradu. Po táborské zemědělce Ivan Dvořák vystudoval Agronomickou fakultu VŠZ (Vysoká škola zemědělská) v Praze a nastoupil do zahradnického provozu podniku Sempra. Zde během pěti let prošel praxí ve sklenících se zeleninou a květinami, provozem polním a zelinářským střediskem na rašelinách v Mažicích, kde začínal s pěstováním jahod a ovocných stromků, včetně podnoží. K tomu vystudoval odborné ovocnářské studium v Mělníku.

Po čase se vrátil pracovat tam, kde studoval – do Tábora, konkrétně do Botanické zahrady SZeŠ Tábor. Tam si vyzkoušel pěstování více než tisíce různých užitkových rostlin, které se u nás pěstovaly a pěstují v zahradách a na polích. Zkušenosti s prodejem ovoce a zeleniny získal na vedoucí pozici specialisty pro prodej ovoce a zeleniny. Pracoval u firmy, která pěstovala a distribuovala houby, poté strávil chvíli mimo zemědělství.

Vlastní zahradu založil s otcem v roce 1978, v roce 1980 už byl členem Českého zahrádkářského svazu (ČZS). O tuto zahradu se stará doposud a nezastírá, že má raději její užitkovou část než okrasnou. Snaží se pro pěstování zeleniny a ovoce využít každý vhodný kousek zahrady. Daří se mu lidem vysvětlovat, že na jednom místě na záhoně může za vegetační období vyrůst více druhů zeleniny – výsledky ostatně vidíte na více než 250 fotografiích v této publikaci.

Od roku 2009 pracuje na ústředí ČZS, konkrétně v odborném oddělení. Připravují zde školení, chystají výstavy, pomáhají lidem s určováním chorob a škůdců, s postupy, jak je likvidovat, jak zeleninu a ovoce pěstovat, aby se jim dařilo. Pro zájemce připravuje přednášky na zvolené téma ze zahrady, jezdí s nimi prakticky po celé ČR. Je předsedou organizace ČZS ve svém bydlišti.

Skoro třicet let píše odborné články do časopisů a příloh novin o zahradě, pěstování a ochraně ovoce a zeleniny. Podílel se na tvorbě několika knih, přepracovával a aktualizoval knihy Radoslava Šrota, například 1000 dobrých rad zahrádkářům. Jeho jméno je známé především čtenářům měsíčníku Zahrádkář, k jehož kmenovým autorům patří. (zdroj životopisu: Walden Press)