Jan Slavík životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1953

Životopis

Doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc. se narodil v Písku v r. 1953. Gymnázium Arabská vystudoval v Praze. Studium na Pedagogické fakultě UK ukončil v roce 1980 s aprobací ruský jazyk - výtvarná výchova, v letech 1980-81 absolvoval studijní pobyt na katedře pedagogiky a psychologie Ped F UK. V letech 1981-88 učil na ZŠ Čapajevovo (Lobkovicovo) náměstí v Praze 3. V roce 1982 získal titul PaedDr., v letech 1983-88 absolvoval odbornou vědeckou přípravu, zakončenou obhájením kandidátské disertační práce (CSc.), v roce 1996 byl habilitován docentem pro obor teorie výtvarné výchovy. Od roku 1983 dosud působí v pedagogické školní praxi a vede odborné semináře dalšího vzdělávání pro učitele i arteterapeutické výcviky. Je zakládajícím členem Asociace výtvarných pedagogů (AVP) a České arteterapeutické asociace (ČAA), je členem mezinárodní Sémiologické společnosti. V letech 1997-2002 se společně s H. Novákovou podílel na vedení arteterapeutického výcviku pořádaného ČAA. Na katedře výtvarné výchovy se specializuje na teorii výtvarné výchovy. V letech 2003 - 2006 byl členem Vědecké rady UK v Praze, je členem Vědecké rady UK - Ped F v Praze, Vědecké rady MU - Ped F v Brně. Byl předsedou, nyní je členem oborové rady doktorských studií teorie výtvarné výchovy, společné pro UK Ped F v Praze, MU Ped F v Brně a UJEP Ped F v Ústí n.L. Je členem oborové rady doktorských studií pedagogiky UK FF v Praze.

Publikoval více než 120 odborných statí a výzkumných sdělení v našich i zahraničních časopisech nebo sbornících. Podílel se na tvorbě učebních osnov výtvarné výchovy pro čtyřletá gymnázia (spolu s J. Bláhou) vydaných v roce 1993. V roce 1997 publikoval monografii Artefiletika - od výrazu k dialogu ve výchově, společně s J. Novákem knížku Počítač jako pomocník učitele, společně s J. Bláhou Průvodce výtvarným uměním V (moderní a postmoderní umění) a v kolektivu autorů pod vedením M. Fulkové učebnici Výtvarná výchova pro 8. a 9. ročník základní školy a víceletá gymnázia. V roce 1998 byl editorem sborníku Empirický výzkum ve výtvarné výchově, do něhož sám přispěl úvodníkem a statí. V roce 1999 publikoval monografii Hodnocení v současné škole (v ČR první komplexní práce o tomto tématu) se zaměřením na rozdílná pojetí školního hodnocení v uměleckých a vědeckých oborech. V letech 1999 - 2004 vedl výzkumný záměr MSM 114100006 Multidisciplinární komunikace jako edukační princip humanitních věd a umění úspěšně zakončený obhajobou a vydáním několika monografií. V téže době byl vedoucím dílčího týmu výzkumného záměru MSM 114100002

Antropologie dětství a dospívání, též úspěšně ukončený obhajobou. V roce 2000 byl zakladatelem, editorem a jedním z autorů (úvodník, stať) prvního dílu sborníku Současná arteterapie - Art Therapy Today s mezinárodní autorskou účastí. V témže roce publikoval společně se svou ženou V. Slavíkovou a kolegyní H. Hazukovou metodiku Výtvarné čarování - artefiletika pro předškoláky a mladší školáky a jednu z devíti kapitol (programů) v kolektivní monografii V. Roeselové Proudy ve výtvarné výchově. V roce 2001 publikoval monografii Umění zážitku, zážitek umění I (teorie a praxe artefiletiky), v roce 2004 spolu s P. Wawroszem monografii Umění zážitku, zážitek umění II (teorie a praxe artefiletiky). V letech 2002 - 2007 byly vedoucím dílčího týmu a hlavním autorem výzkumného šetření ve výzkumném záměru MK0CEZ02F1601 Význam vybraných uměleckých kolektivních aktivit pro rozvoj osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky, který byl úspěšně obhájen v r. 2008. V r. 2007 společně s V. Slavíkovou a S. Eliášovou metodiku pro předškolní a primární vzdělávání Dívej se, tvoř a povídej. V citačních ohlasech může doložit 125 citací. Od r. 2007 je členem Rady výzkumného záměru MSM 0021620862 Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání.

V současné době pracuje na katedře na částečný pracovní úvazek (kmenově je docentem ZČU v Plzni) a podílí se především na výchově doktorandů. (zdroj životopisu: arantula.ruk.cuni.cz)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.