Jan Šmarda životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

* 29. 8. 1930 Brno
Je synem botanika a rostlinného ekologa doc. RNDr. Jana Š. (1904–1968). Po maturitě na reálném gymnáziu (1949) vystudoval LF MU v Brně (1955). Otcův vzor a jeho zájem o experimentální vědu ho přivedly – již jako studenta 1. ročníku (1950) – na biologický ústav LF, kde pak prošel dráhou asistenta (1954–55), odb. asistenta (1955–67), docenta (1968–90) a profesora (1990–dosud). Působil jako učitel také na FF a PřF MU. V l. 1973–75 externě vedl výuku biologie i na LF UK v Plzni. Hodnost CSc. (z lékařské biologie) získal r. 1963, hodnost doktora biologických věd (z mikrobiologie) dosáhl r. 1989. Pro svůj ideový profil téměř po celý profesionální život na MU budil soustavnou nevůli a tvrdé, všestranné omezování ze strany totalitní moci a jejích jemu nadřízených představitelů; jeho postup na profesní dráze byl možný vždy jen v obdobích politického „oteplení“. – Své výzkumné pole našel – jako žák F. Herčíka a M. Rosenberga – v molekulární a buněčné biologii nejjednodušších organismů: bakterií a později i sinic. Středo- a východoevropské vědě otevřel problematiku kolicinů. Absolvoval studijními pobyty v Jeně (1965–66), Neapoli (1967), Li`ege (1969) a Klosteru/Hiddensee (opakovaně, 1981–95). Přednášel ve 12 zemích Evropy, v USA a Kanadě. Jeho výzkumné výsledky, pedagogické zkušenosti, osobní vlastnosti a šíře jeho ku zemích Evropy, v USA a Kanadě. Jeho výzkumné výsledky, pedagogické zkušenosti, osobní vlastnosti a šíře kulturního rozhledu mu přinesly řadu funkcí. Je mj. členem pracovní skupiny akreditační komise vlády ČR pro lékařské obory (od r. 1991), byl proděkanem LF MU (1989–97) atd., je či byl členem několika redakčních rad, po dlouhá období byl vědeckým tajemníkem hlavního výboru a místopředsedou Čs. biologické společnosti a Čs. společnosti mikrobiologické atd. Je členem Int. Association for Cyanophyte Research, Int. Biographical Centre Advisory Council, The New York Academy of Sciences atd. – Zasáhl i do dalších oborů. Jako nejbližší žijící příbuzný (bratranec) a zplnomocněnec básníka Ivana Blatného pečuje o jeho literární pozůstalost a edice jeho děl. Na LF MU r. 1972 vybudoval a do r. 1985 řídil Malou galerii Antonína Trýba. Za výchovu adeptů vědy obdržel Cenu ministra školství ČR (1995). Do konce r. 1996 uveřejnil 197 vědeckých prací (z toho 6 monografií), 74 učebnic a pedagogických prací, dlouhou řadu příspěvků populárně vědeckých, esejů, recenzí, zpráv, pojednání literárně historických, reportáží, prozaických a poetických pokusů. Často přednášel na českých i zahraničních forech odborných i osvětových. Je zván k přednášení svých úvah Českým rozhlasem. Je držitelem dvou pamětních medailí J. E. Purkyně (1988, 1990), zlatých pamětních medailí MU (1995) a LF MU (1990), ceny ČSAV (1969), České lékařské společnosti J. E. Purkyně (1979), rektora MU (1994), tvůrčích premií Českého literárního fondu (1985, 1989) aj. Je čestným členem Čs. společnosti mikrobiologické a Čs. biologické společnosti (1995)
Ohniskem Š. myšlenkového světa je jeho pojetí života. Navazuje v něm na holistické pojetí Bělehrádkovo (na bázi ryze kauzálních vztahů) a promítá je do hierarchických poloh současné teorie systémů, s výrazným zohledněním prvků autoregulačních. Přitom je jeho pojetí materialistické: je-li obtížné definovat život, lze přesto poměrně výstižně definovat živou hmotu, a to z hlediska stavebního i funkčního. V každé živé soustavě ho vzrušuje dynamická rovnováha protikladů: jedince a druhu, individuálního a obecného, synergie a antagonismu, zrodu a zániku. Pokládá život za nejvyšší hodnotu na planetě Zemi, jedinečnou v celé Sluneční soustavě; a při každé příležitosti mobilizuje společenskou odpovědnost k tomu, aby každý člověk zařadil život – jako fenomén – na nejvyšší příčku svého hodnotového žebříčku. Upozorňuje na snadnou zranitelnost života a možnost jeho ireverzibilního zničení a v této souvislosti na nebezpečnost obecného, avšak klamného pocitu samozřejmosti života – jako zdroje současné neúcty k němu. Biologická nevzdělanost lidí – i ve společensky odpovědných funkcích – vede k mylnému, nebezpečnému počínání „krále přírody“, k neodpovědnému nakládání se živými soustavami a k postupné likvidaci možnosti trvalého udržení života na Zemi, včetně života lidského. Pokládá za překonaný ekonomický řád hodnot, založený na logickém, „exaktním“ matematickém a fyzikálním myšlení. To vede v systému o několika proměnných veličinách ke snaze maximalizovat některé z nich za současné minimalizace jiných – podle kauzálních souvislostí. Pleduje za „biologické“ myšlení; živá soustava dovede v každém okamžiku zohledňovat mnohem více prvků v mnohem více souvislostech, nadto dynamicky proměnných v čase – a jejím cílem je přitom vždy optimalizace všech v zájmu celé soustavy. – Na obecné úrovni domýšlel významné objevy moderní biologie, jichž byl svědkem. Na současných trendech frekvence některých alel (dědičných základů znaku) v lidské populaci založil své výhledy prognostické. Na první úspěšné fertilizace lidských vaječných buněk in vitro reagoval etickými úvahami a formulací morálních a právních otazníků této metody. Exploze poznatků o genetických funkcích DNA ho přiměla k obecným úvahám o hnacích silách evoluce života. Dlouhé období věnoval promýšlení biologických, ale i lékařských, společenských a mravních důsledků genetického inženýrství, jehož obhájcem před skeptiky byl od samého jeho vzniku. Snad nejhlouběji k pochopení základů života dospěl ve svých úvahách o virech a viroidech; přísná logika ho přivedla k závěru, že za organizačně nejnižší živou soustavu musíme pokládat již nativní molekulu genové nukleové kyseliny. Nejzávažnější recentní poznatky z nejrůznějích oblastí biologie a mediciny (od úrovně molekulární po úroveň chorého lidského organismu) a z nich vycházející úvahy shrnul v knize Život z obou stran (1992). (Tímto titulem parafrázoval knihu biologických esejů svého učitele F. Herčíka Život na ruby z r. 1945.) Zamýšlel se i nad skvělou estetikou světa nepřístupného zraku – světa mikrobů. K metodologii vědeckého poznávání (a právě za vědeckým poznáváním skutečnosti vždy bytostně stál) přispěl v encyklopedickém díle J. Maliny a kol. O tvořivosti ve vědě, politice a umění (1993). žada jeho elektronově mikroskopických snímků byla pro svou estetiku vybrána jako ilustrace do knih a časopisů.

Bibliografie: Lysogenie a bakteriocinogenie, 1965; Bacteriocine und bacteriocinähnliche Substanzen (s H. Brandisem), Jena 1971; The Effects of Colicins, 1978; The Action of Colicins on Eucaryotic Cells, New York 1983; Život z obou stran, 1992; Studying at the Faculty of Medicine, MU 1995. Sborníky: Biologie a způsob myšlení, Biológia a svetonázor, 1976; Narodily se první děti zplozené in vitro, Etické problémy mediciny, ed. A. Jašek, M. Pešová, M. Novák, 1979; Genetické perspektivy člověka, Perspektivy vývoje člověka v socialismu z hlediska přírodní a sociální determinace, ed. A. Jašek, 1987; O tvořivé osobnosti biologické, Věda potřebuje omyl, Klíčem je jediná chvíle, O tvořivosti ve vědě, politice a umění, ed. J. Malina et al., 1993; Život z pohledu biologie a lékařství, Viera, veda, spoločnosť IV, ed. J. Krempaský, 1994; Je lidstvo vzděláno k úctě k životu a zdraví? Výchova dětí a mládeže ke zdravému způsobu života, ed. G. Dolinský, 1996. Čas. přísp.: Lidé budoucnosti v perspektivách biologie, Universitas 1972; Viroidy aneb kde začíná život? Věda a život 1982; Praktický význam genového inženýrství a jeho perspektivy, Universitas 1984; Estetika ve světě mikrobů, Universitas 1992; Pochází lidstvo z jediné ženy? Omega 1993.

J. Záhejský: J. Š. – především o medicíně, vědě a kultuře, Universitas 1991; A. Svoboda: The 65th Birthday of Professor MUDr. J. Š., DrSc., Scripta medica 1995; A. Svoboda: Životní jubileum Prof. MUDr. J. Š., DrSc., Univerzitní noviny MU 1995; A. Svoboda, K. Linhart: Rozhovor s Prof. MUDr. J. Š., DrSc., proděkanem LF MU, Univerzitní noviny 1995; R. Janisch: Profesor MUDr. J. Š., DrSc., Zpravodaj Čs. biologické společnosti, 1995; Who's Who XII\hordex th , 1996; Five Hundred Leaders of Influence 1995, 1997. (zdroj životopisu: http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/smardj.html)