Jelena Petrovna Blavatskaja životopis

Helena Petrovna Blavatská, Helena Petrovna Blavacká · pseudonymy

ruská, 1831 - 1891

Životopis

Jelena Petrovna Blavatskaja (rusky: Елена Петровна Блаватская), rozená von Hahn-Rottenstern (Gan, rusky: Ган), známá jako „Madame Blavatská“ (* 12.8.1931 Jekatěrinoslav, Novorusko, Carské Rusko (dnes Dnipro na Ukrajině, † 8.5.1891 Londýn). Významná osobnost duchovního života poloviny a konce 19. století a zakladatelka Theosofické společnosti.
Narodila se jako dcera plukovníka a spisovatelky. Už od raného dětství se u ní projevily silné parapsychologické schopnosti, jež stále znepokojovaly rodinu a děsily pověrčivé služebnictvo. Byla náměsíčná a jasnovidná, svou přítomností často vyvolávala duchy zemřelých a v přírodě rozmlouvala se skřítky a rarášky. Lačně vyhledávala vyhlášené místní čaroděje, felčary a vesnické šamany. Ještě jí nebylo patnáct let, když objevila v knihovně svého pradědečka řadu knih o magii a alchymii.
Vdala se ve svých 17 letech za generála Nikifora Vasilijeviče Blavatského, staršího o 22 let. Podle jejího tvrzení nebylo jejich manželství nikdy naplněno. Svého manžela opustila, uprchla na lodi do Turecka. Svému životopisci uvedla, že následující léta (1848 až 1858) strávila cestováním po světě. Prohlásila, že v této době navštívila mimo jiné Tibet, aby tu dva roky studovala pod vedením povznesených mistrů. Roku 1858 se na krátko vrátila do Ruska, aby brzy odcestovala s italským operním zpěvákem Agardi Metrovičem. Roku 1871 si výbuch lodi směřující do Káhiry vyžádal Agardiho život, avšak i přes tuto tragickou událost H. P. Blavatská pokračovala v cestě do Káhiry sama. Právě v Káhiře založila Societe Spirite (Duchovní společnost) pro okultismus spolu s Emmou Cuttingovou (později Emmou Coulombovou), ale krátce poté musela být společnost zrušena kvůli stížnostem zákazníků na její podvodné aktivity. Roku 1873 odcestovala do New Yorku. Během své kariéry tvrdila, že je schopna provádět psychické schopnosti, která zahrnovaly božský (nebeský) zrak, vysílání vědomí z těla, telepatii, levitaci, božský (nebeský) sluch a materializaci, což znamenalo vytváření objektů z ničeho. Ačkoli o sobě tvrdila, že je mistrem těchto schopností, její zájem ležel v oblastí teorie a zákonů, podle kterých tyto schopnosti fungují, nikoliv v jejich předvádění.
Během svého pobytu v New Yorku spolu s Olcottem, irským právníkem W. Q. Judgem a dalšími založila v září 1875 Theosofickou společnost. Společnost byla moderním gnostickým hnutím konce 19. století, které se inspirovalo v hinduismu a buddhismu. H. P. Blavatská tvrdila, že všechna náboženství jsou pravdivá ve svém vnitřním (esoterickém) učení, ale chybná či nedokonalá ve své vnější (exoterické) konveční podobě. Příčinou toho je, že nedokonalý člověk pochybil ve své snaze zpřístupnit ostatním božské vědění. Její tvrzení, že vnitřní (esoterické) duchovní vědění je v souladu s moderní vědou, může být považováno za první příklad toho, co dnes nazýváme New Age. Ve skutečnosti spousta badatelů je toho názoru, že velká část myšlenek New Age má svůj původ v názorech H. P. Blavatské.
Helena Blavatská ke konci života
Roku 1882 se Theosofická společnost stala mezinárodní organizací, právě když v této době bylo přemístěno její sídlo do Adyaru nedaleko Madrásu v Indii. Zde se spolu s Olcottem a ostatními věnovala práci pro Theosofickou společnost a pro znovuoživení dálnovýchodních nauk. Avšak později Blavatská odcestovala zpět do Evropy.Roku 1885 se na krátko vrátila do Indie kvůli nespravedlivému obvinění z podvodného předvádění nadpřirozených schopností manželi Coulombovými, kvůli této aféře jí ale Olcott poslal raději zpět do Evropy. V červenci 1890 H. P. Blavatská založila evropské sídlo Theosofické společnosti na adrese: 19 Avenue Road, St. John’s Wood, London.
Její poslední slova týkající se jejího učení byla: „Udržte nepřerušenou linii (tj. duchovní)! Nedovolte, aby má poslední inkarnace byla omyl.“ Zemřela dne 8. května 1891. (zdroj životopisu: https://bit.ly/3qopuZt; https://bit.ly/3ojRMT8)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.