Životopis
Pocházel z venkovského Arkansasu, ale od mladých let jej přitahoval svět vysoké kultury. Se zaujetím poznával evropskou hudbu, výtvarné umění i literaturu a vše absorboval do své tvorby. Imagistu z něj na čas udělala setkání s Poundem a Amy Lowellovou, ale pozdější vývoj potvrdil, že měl vždy bytostně blíže k francouzským symbolistům a symbolistně impresionistické poetice. Novostí upoutaly rané sbírky Záření (Irradiations, 1915), Skřítci a pagody (Goblins and Pagodas, 1916) a Strom života (The Tree of Life, 1918). Pozdější vydání i ranější tvorby pod názvem Předehry a symfonie (Préludes and Symphonies, 1922) už v titulu naznačuje, že se autor pokouší o vytvoření básnických forem napodobujících útvary hudební; a protože současně usiluje i o vizuální působivost, jsou výsledkem snažení poetické (a také trochu mystické) „barevné symfonie" realizované v konkrétních odstínech chromatické škály. U kritiky se dočkaly různých hodnocení. Senzitivní Fletcher míval potíže s udržením duševní rovnováhy; když se z dlouhodobého pobytu v Evropě vrátil počátkem třicátých let na rodný Jih, přidal svůj hlas k agrárnímu, protiindustriálnímu hnutí kolem časopisu The Fugitive. Ani činorodý kulturní regionalismus, jemuž se oddával v dalších letech, jej plně neuspokojil a neuchránil jej před naplněním sebevražedných impulzů. Zemřel utonutím. (zdroj životopisu: Imagisté)
