Životopis
Josef Svatopluk Machar (29. 2.1864 Kolín – 17. 3. 1942 Praha, pseudonymy Antonín Rousek a Leo Leonhardi) byl český úředník, básník, prozaik, fejetonista, jeden z iniciátorů české moderny.
Křticích jmen Josef Jan Svatopluk František Maxmilian autor neužívá.
Narodil se v rodině mlynářského stárka, dětství prožil na mnoha místech Středních Čech. Gymnázium vystudoval v Praze. Chtěl se stát důstojníkem, nastoupil jednoroční vojenskou službu, ale roku 1899 přijal místo v Ústavu pro pozemkový úvěr ve Vídni. Do Čech se vrátil až v roce 1918.
Udržoval velmi čilý styk s českým kulturním prostředím, přispíval do Herbenova Času a Masarykovy Naší doby. Přátelil se Aloisem Jiráskem a T. G. Masarykem. Výrazně se podílel na bojích mladé literární generace 90. let 19. století.
Stal se zakladatelem a mluvčím České moderny, jejíž Manifest byl vydán v roce 1895. Jednalo se o básnickou skupinu, která prosazovala proti starší generaci svobodu jedince a jeho tvorby bez poplatnosti tezím a obecným ideálům.
V roce 1916 byl krátce vězněn pro čtyři básně ze sbírky Krůpěje. Po návratu do Prahy působil do roku 1924 jako generální inspektor armády. Zklamán politickými poměry v nové republice se této funkce vzdal a rozešel se i s T. G. Masarykem. Své kritiky uveřejňoval v extrémních pravicových periodikách.
(zdroj životopisu: spisovatele.cz)
Josef Svatopluk Machar knihy
1954 | Jalové dny |
1957 | Zde by měly kvést růže |
1922 | Confiteor I.–III. |
1930 | Magdalena |
1954 | Domove líbezný |
1919 | V záři hellenského slunce |
1984 | Konfese literáta |
1954 | Básně |
2009 | Tristium Vindobona |
2012 | Confiteor... / Zde by měly kvést růže... |
Štítky z knih
povídky satira 19. století paměti, memoáry 20. století česká literatura Řím lyrika osobnosti katolická církev
Machar je 8x v oblíbených.