Josif Brodskij životopis
ruská, 1940 - 1996
Životopis
Josif Alexandrovič Brodskij (rusky Иосиф Александрович Бродский, anglicky Joseph Brodsky, 24. května 1940, Leningrad – 28. ledna 1996, New York, USA) byl sovětský básník a disident ruské národnosti, později americký esejista a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987. Z jeho prací je známá například esej z roku 1989 Vodoznaky – Zrcadlení času. Jde o hold Benátkám, věčnému městu na vodě, městu, které mu tolik připomínalo rodný Petrohrad. Je to manifest autorova pojetí estetických hodnot. Hovoří o prožívání emigrace, literatuře, lásce a umění. Autor žil po vyhoštění ze Sovětského svazu ve Spojených státech a každý rok v zimě se uchyloval do Benátek.
Životopis
Josif Alexandrovič Brodskij se narodil v židovské rodině v Leningradě. Jeho otec Alexander Ivanovič Brodskij (1903–1984) byl fotografem, matka Marija Mojsejevna Volpert účetní. Brodského teta Dora Mojsejevna Volpert byla herečkou v leningradském divadle. V raném dětství zažil blokádu Leningradu, která se později negativně projevila na jeho zdravotním stavu. V patnácti letech zanechal studií a po neúspěšném pokusu o přijetí na námořnickou školu se šel učit frézařem. V šestnácti letech pomýšlel na studium medicíny, měsíc dokonce asistoval na patologii. Místo studia však nadále střídal povolání: pracoval v kotelně, na majáku, či se účastnil pěti geologických expedicí. Zároveň se učil anglicky a polsky – především kvůli překladům svého oblíbeného básníka a přítele Czesława Miłosze. Také se začal hlouběji zajímat o klasickou filosofii, náboženství, mytologii a anglickou a americkou poezii.
Vlastní literární dráze se začal věnovat v druhé polovině 50. let. Jeho ranou tvorbu výrazně ovlivnilo přátelství s básnířkou Annou Achmatovovou. V roce 1964, kdy po nástupu Leonida Brežněva došlo k utužení sovětského režimu, byl Brodskij obviněn z „parazitismu“ a odsouzen na nucené prace. Po protestech prominentních sovětských i zahraničních umělců – např. J. Jevtušenka, D. Šostakoviče a J.-P. Sartra mu byl jeho trest zmírněn. Po vyhnání ze Sovětského svazu 4. června 1972 se usadil v USA, kde o pět let později získal americké občanství. V USA přednášel literaturu na několika unverzitách a věnoval se umělecké a publikační činnosti. Zemřel 28. ledna 1996 ve svém newyorském bytě, pohřben je na hřbitově Isola di San Michele v Benátkách.
(zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josif_Brodskij)
Ocenění (1)
1987 -
Nobelova cena za literaturu
Josif Brodskij - knihy
2021 | Rajští ptáci zpívají, a nepotřebují pružnou větev |
2003 | Vodoznaky. Zrcadlení času |
1998 | Jeden a půl pokoje |
1997 | Konec krásné epochy |
2004 | Římské elegie |
1997 | Mramor |
2013 | Benátské strofy |
1968 | Velká elegie |
1993 | Jesenný krik jastraba |
Žánry autora
Literatura světová Divadelní hry Fejetony, eseje Poezie Cestopisy a místopisy
Štítky z knih
eseje vězení, věznice vězni Benátky
Brodskij je 9x v oblíbených.