Jurij Vasiljevič Bondarev životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

ruská, 1924 - 2020

Životopis

Jurij Vasiljevič Bondarev, rusky: Юрий Васильевич Бондарев (* 15.3.1924 Orsk, † 29.3.2020 Moskva)

Narodil se v Orsku v Orenburské oblasti. Těsně před válkou se rodina přestěhovala do Moskvy. Odtud za války evakuovala do Taškentu a mladý Bondarev hned po ukončení školy odchází na frontu. jako dělostřelecký poddůstojník. Začal bojovat u Stalingradu a došel až k Dukle.

V roce 1951 absolvoval literární institut, když již v roce 1949 debutoval v časopise Smetana povídkou „V puti“ (Na cestě). V r. 1956 vydává sbírku povídek „Na bolšoj reke“ (Na velké řece), v r. 1953 román „Junosť komandirov“ (Mládí velitelů, NV 1963). V sedmapadesátém roce vychází v časopise Molodaja gvardija a rok na to knižně román, jímž se zařadil mezi přední autory moderní válečné prózy - „Bataljony prosjat ogňa“ (Prapory žádají palbu, NV 1960) a v r. 1959 neméně závažná kniha „Poslednije zalpy“ (Poslední salvy, Svět sovětů 1961 + obě společně v Našem vojsku v r.1962).

Do literárního života po válce zasáhl myšlenkově průbojným románem „Tišina“ (Ticho, Mladá fronta 1963) a dva roky na to jejím pokračováním „Dvoje“ (Dva, MF 1965). Časopis Oktabr otiskl v roce 1969 další novelu „Rodstvěnniki“ (Příbuzní, MF 1971) a posléze vyšel v časopise Znamja jeho poslední nejrozsáhlejší román „Gorjačij sněg“ (Hořící sníh, NV 1971).

Bondarev je také autorem několika filmových scénářů. Nejznámější jsou „Osvobožděnije“ (Osvobození), „49 dněj“ ( 49 dní - spolu s Baklanovem a Těndrjakovem.).
Působil i jako kritik.

Zemřel 29. března 2020. (zdroj životopisu: Medajlón v knize, wikipedia.cz)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.