• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 15 knih

Nové komentáře u knih Jurij Vasiljevič Bondarev

Volba

„Vynikající psychologický román, ve kterém se postupně skládá (a prostřednictvím retrospektiv doplňuje) obrázek života nadaného malíře Vasiljeva, který si zrovna prochází krizí po padesátce. Autorovy košaté věty a květnatý jazyk výborně vystihují Vasiljevu podstatu - velice vnímavého, umělecky cítivého, jehož cvičené oko "vidí za roh" a v pohledu či gestu skoro fyzicky vnímá pocity druhých lidí, pročež i jeho tíživá prázdnota je kromobyčejně hluboká. Ilja, jeho přítel z dětství, vždy naopak vynikal trochu lehkomyslným nadhledem a sympatickou vůdčí sebejistotou. Narukovali jako mladičcí dobrovolníci a po jedné bitvě Ilja zůstal nezvěstný. Po 30 letech se najednou objeví, živ, jako italský občan a Vasiljev bojuje z rozličnými protichůdnými pocity, které chápeme o to víc, oč déle čteme, protože život je neustálá volba - denně činíme spoustu rozhodnutí, která mohou mít i dalekosáhlé důsledky. Přemýšlivé dílo, osvěžené občasnými hláškami bodrých postav. Neplytké čtení pro lidi, co na knihu nespěchají. Můžu doporučit. --- "Vasiljev, hřejivě ukolébaný skleničkou vodky s citrónovou příchutí a nejspíš ještě s příměsí jakési neznámé byliny, ale také dobromyslným duněním obhroublého hlasu přítele Lopatina, ochotného bez dlouhého váhání připojit se ke každému jeho nápadu, i kdyby byl sebebláznivější, nyní mlčel a uvažoval, že ještě není v životě všechno ztraceno, existuje-li takovýhle Lopatin, který hodně viděl a hodně pochopil a který ho má rád." --- "Táhne jí šedesátka, holubičce, staroba už jí dávno čouhá očí, ale ona, babizna jedna, by pořád mermomocí chtěla hrát dvacetilé, herdekbaba omšelá! Nevyloudíš zvuk balalajky, pánev-li v ruce držíš." --- "Jak říkají Francouzi, nikdo neví, nač je lidem pravda, ale všichni vědí, nač je jim lež." --- "Je správné, aby se ztracený syn vracel do svatých míst? V dnešní době se romantika nevyplácí. Kde hodovní byl stůl, tam rakev stojí dnes." --- "Jednou při takovém tichém pokašlávání, které otce zřejmě dusilo, se Vasiljev zamračeně otočil a střetl se s jeho strnulýma, chrpově modrýma stařeckýma očima, které mu říkaly: Promiň mi to, promiň. - Pak se otec dusivě rozkašlal a usmál se přes vytrysklé slzy, jako by se omlouval, že stále ještě žije. Tento trpitelský úsměv si Vasiljev zapamatoval na celý život." --- "Příšerná debilita, rozumíš, blbost na kvadrát, nekonečná tupost! Zabedněnost, jinak se to nedá nazvat! Aby očistili špínu z nehtů, useknou celou ruku. Po nás třeba potopa. Nenapadne je namáhat si hlavinky, co bude zítra." --- "ʻMilá Viko! Pokud jde o blbce,ʼ pokusil se Lopatin pohrát s jejími slovy, ʻje třeba v sobě vypěstovat blbuvzdornost. Nebo je prostě jenom brát na vědomí, vzhledem k jejich početní převaze.ʼ"“... celý text
— meluzena

---

Hořící sníh

„Docela ironie - dočítat takovou knihu dneska. No nic. Je to takový, lajcky řečeno, popis bitevního plánu prolnutého osobními vzpomínkami. Za mě - docela vlažné, byť tedy šlo o slušnou řež, nešlo se začíst a soustředit.“... celý text
— Janadvorackova

---

Ticho

„Excelentní“
— palka452

---

---

Horúci sneh

„Pri tejto čisto vojenskej knihe mi v pamäti viac utkveli nebojové scény, z tých bojových je to hlavne "zbytočná" smrť jedného vojaka pri obrane voči tankom. Nájsť knihu, ktorá by opisom boja nejak vyčnievala, hlavne keď podobných kníh prečítate viacero je ťažké. Pri týchto knihách ide skôr o príbeh, ktorý rozprávajú a o to, či autor dokáže hrdinov vykresliť dostatočne ľudsky. Pozeraním filmovej adaptácie by som v tomto prípade asi čas nestrácal(ja som ho stratil).“... celý text
— JankoStirbey

---

Hra

„Předchozí kniha, kterou jsem se zaujetím přečetl, tak u téhle trochu zklamání.“
— krutamiroslav