Životopis
Kateřina Olivová je duhový poník v přestrojení.
Líně proplouvá a povaluje se nahá mezi dětmi v parku, je živa jen z mateřského mléka a moc nepřemýšlí. Svou měkounkou hmotou uvažuje o životě, lidech, společnosti. Zadkem osahává pravidla a prsama mění struktury. Bere se smrtelné vážně. Stále si plní sny.
Někde mezi kýčem, popem, pornem a mopem se třpytí její kozy a velká bílá prdel.
Zapomněla zatahovat břicho.
Živelně a hedonisticky, uvažuje v činech, glitrech a potu.
Plní si sny se zabejčeným odhodláním.
Umění je pro ni o kráse (hlavně té její), o opravdových snech, o prožitku. Je v tom sobecká a odvážná.
Trocha sexu, mateřského mléka, hudby a třpytu, hodně smíchu a radosti.
Vzdychá a křicí, když je smutná. Nebo si obarví vlasy a hraje si na kresleného duhového poníka.
Nestaví si hranice mezi umění a život, nepočítá začátek a konec performance.
Poskytuje svému okolí divokou barevnou performanční realitu prýštící z hlouby jejích prsou. Nikdy si na nic nehraje, všechno je to doopravdy.
Jejím oblíbeným materiálem je její velké úžasné měkké tělo.
(zdroj životopisu: https://www.works.io/katerina-olivova/texts)
