Linda Green životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Linda Green (*1970) je spisovatelka z Velké Británie. Vyrůstala v Hertfordshire. Stala se úspěšnou spisovatelkou a žije se svým manželem Ianem (fotograf a kameraman) a synem Rohanem v Západním Yorkshire.
Narodila se v severním Londýně v roce 1970 a vyrůstala v Hertfordshire. Svou první novelu napsala, když jí bylo osm let. Jmenovala se Time Machine. Bohužel to byl ale žánr, který se nechytil. Jednalo se o pohádkový thriller s tématikou poníků a cestování časem. Už ve školní ročence prohlásila, že chce jednou vydat svůj román (ano, mohla si jednoduše slíbit, že knížku jenom napíšu. Ale ne. Musela se místo toho roky mučit odmítnutími ze strany nakladatelů). Ve škole ji často žádali, aby své příběhy vytiskla a dala je na nástěnku (přepisovat a tisknout to musela proto, že její rukopis byl tak příšerný, že se nedal přečíst). Za ty roky ve škole se jí dostalo spousty podpory od učitelů.
První výtisk jí vyšel, když jí bylo třináct. Má Óda na Gary Mabbuttona vyhrála druhé místo v soutěži Tottenham Weekly Herald v kategorii „Můj nejoblíbenější hráč“. Když jí bylo patnáct, vyhrála místo fotbalového reportéra. V šestnácti se pustila do studia žurnalistiky na De Havilland College v Hertfordshire a rozhovor pro vysokoškolské noviny o fotbalovém chuligánství s místním poslancem a předsedou fotbalového klubu Davidem Evansem se dostal až na dvoustranu Shoot! (nakonec popřel úplně všechno co řekl a taky mi za článek nikdy nezaplatili) a pak i do dalších národních novin (jen jediný milý muž v Daily Star se obtěžoval se mnou můj příběh projít).
Nastoupila do lokálních novin, the Enfield Gazette, jako reportér-praktikant. To jí bylo osmnáct. Během těch deseti let v regionální žurnalistice pracovala jako reportérka pro Birmingham Daily News, editorka zpráv pro Birmingham Metro News a jako sloupkařka pro Coventry Evening Telegraph vyhrála cenu Press Gazette Regional Press Awards v roce 1997.
Milovala svou práci v regionálních novinách, ale už v roce 1998 začaly být její články příliš dlouhé a nutkání napsat román už bylo příliš silné. Proto odešla z práce a pustila se do práce na svém prvním románu. Zůstala novinářkou na volné noze. Psala pro The Guardian, The Independent on Sunday, The Times Educational Supplement, The Big Issue, Wanderlust a Community Care Magazine. Taky publikovala povídky v Best magazine.
Když zjistila, že psaní a práce z domova je velice osamělá činnost, začala pracovat jako koordinátor pro Birmingham Bureau of Children´s Express - národní charitu, která pro mládež vedla žurnalistický program (nyní Headliners). Vyučovala děti a také mladé lidi pro National Academy of Writing. V roce 2001 se přestěhovala na sever, dodělala si kvalifikaci a začala školit dospělé a vyučovat kurzy tvůrčího psaní studenty ve věku od 18 do 82 let, pro Workers Educational Association v Calderdale v Západním Jorkshiru.
Po více než stovce odmítnutí ze stran agentů (a po více přepisech, než je schopná si pamatovat) konečně sehnala svého agenta. Bohužel stále nemohla najít nakladatele, který by chtěl její knihu vydat. Mezitím začala pracovat na svém druhém románu I DID A BAD THING, který dokončila v roce 2003. V témže roce porodila syna. V roce 2004 dokončila poslední úpravy na knize a o rok později sehnala nového agenta. Až v roce 2006 uzavřela dohodu s Headline Review na vydání dvou knih.
I DID A BAD THING bylo vydáno jako paperback v roce 2007, kniha se dostala na 22. místo v oficiálním žebříčku bestselerů a prodalo se více než 80 000 výtisků. 10 REASONS NOT TO FALL IN LOVE bylo vydáno v roce 2009 a dostalo se na 16. místo v žebříčku bestselerů a prodalo se více než 77 000 výtisků. Oba romány byly navíc dlouho zařazeny v soutěži RNA Romantic Novel of the Year Award.
Po úspěchu prvních dvou knih jsme se s Headline Review dohodli na dalších vydáních. Knihy THINGS I WISH I´D KNOWN se prodalo dalších 40 000 výtisků a THEN IT HAPPENED se dostala až do oficiální tabulky TOP 40.
Pak přešla ke svému současnému vydavateli Quercus, který publikoval mou knihu MUMMYFESTO v roce 2013. Příběh o maminkách, které založily svou vlastní politickou stranu, upoutala pozornost médií a udělali se mnou rozhovor do rádia Four´s, pořadu Woman´s Hour. Hned po mém šestém románu THE MARRIAGE MENDER vyšel na svět můj první psychologický thriler WHILE MY EYES WERE CLOSED. Stal se číslem jedna bestselerů na Amazonu. Byl také čtvrtým nejlépe prodávaným ebookem, s více než 400 000 stáhnutí.
Momentálně žije v Západním Jorkshiru (je to skvělé místo, zvlášť když přestane pršet). Má opravdu divný přízvuk. Dokážu například v jedné větě udělat Jorkšírský, Londýnský a Midlanský přízvuk, aniž bych si to uvědomila. Vdala se za Iana, fotografa a kameramana (což se dost hodí, když potřebuje vyrobit knižní trailery). Jejich syn Rohan nejraději čte J. K. Rowlingovou, Philipa Pillmana a Michaela Morpurga.
Ráda cestuje (i když od té doby co jsem maminkou, nebyla jsem dále než v Lyme Regis). Podnikala tůry za divokými orangutany na Borneu, byla na okraji polárního kruhu, aby viděla polární medvědy a taky jela až daleko na jih k Tierra del Guego, aby si vyfotila tučňáky (ano, mnohem jednodušší a levnější by bylo se na ně jít podívat do zoo!).

V češtině vychází poprvé kniha Lindy Green, WHILE MY EYES WERE CLOSED pod názvem PŘED PIKOLOU ZA PIKOLOU spolu s audioverzí. (zdroj životopisu: http://www.linda-green.com/author-biography/)