Pavel Kopta životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Český textař, překladatel a divadelní scenárista Pavel Kopta se narodil 11. 9. 1930 v Praze. Byl synem spisovatele Josefa Kopty a bratrem překladatele Petra Kopty. V roce 1949 ukončil gymnasium, poté začal pracovat jako asistent režie ve Filmovém studiu Barrandov. Asi po roce nastoupil na základní vojenskou službu a po jejím skončení se ve třiapadesátém na Barrandov vrátil (mj. spolupracoval na filmech Byl jednou jeden král Bořivoje Zemana nebo Holubice Františka Vláčila). V roce 1957 se spolu s Ivanem Vyskočilem, Jiřím Suchým, Jiřím Šlitrem, Miroslavem Horníčkem a dalšími podílel na tzv. text-appealech (literárně-hudebních kabaretech) v Redutě. O rok později přešel do Divadla Na zábradlí, jehož byl spoluzakladatelem, v letech 1960–1962 pracoval jako propagační redaktor a pak rok jako dramaturg Černého divadla Jiřího Srnce. Od roku 1964 se věnoval textařině v rámci svobodného povolání.

Napsal spoustu textů pro mnoho interpretů, nejvíce však spolupracoval s Hanou Hegerovou (např. písně Dnes naposled, Černá Jessie, Noc – Schön wie die Lawona, Lásko má, Lásko prokletá, Já se vrátím, Milord, Maestro Tango, Já ráda vzpomínám, Když někdo z vás) a s Ljubou Hermanovou (např. Praga je Praha, Hvězdný prach, Blues z refýže). Z dalších je možné uvést Milana Chladila (Tivoli), Juditu Čeřovskou (Nic víc), Evu Pilarovou (Oranžový měsíc, Můj přítel toulavý), Josefa Zímu (Váhavý kovboj), Waldemara Matušku (Má cesta), Věru Špinarovou (Chodím s tebou právě rok, Dům s bílou střechou), Karla Gotta (Srdcový král, Muzika), Marthu Elefteriadu (Kresby tuší), Petru Janů (Dej si říct), ASPM (Blues pro pana Vaňka, Blues o slečně Ruth), Laďku Kozderkovou (Tři vteřiny) i Marii Rottrovou (Ten vítr vál). Nejznámějším albem, na kterém se podílel, bylo to s názvem „Lásko prokletá – Hana Hegerová zpívá texty Pavla Kopty“ (1977).

Známy jsou i Koptovy texty k filmovým písničkám: pro Václava Neckáře Bylo čtvrt a bude půl (ze stejnojmenného filmu, 1968), pro Petra Spáleného Pane, vy jste vdova (ze stejnojmenného filmu, 1970), pro Petru Černockou Saxana (z filmu Dívka na koštěti, 1971), pro Evu Olmerovou Já hledám štěstí (z filmu Lásky mezi kapkami deště, 1979). Jako textař se podílel i na filmech Limonádový Joe (1964) nebo Komedie s klikou (1964). V rámci Divadla Na zábradlí se autorsky podílel na hře Smutné vánoce (1960) a kabaretním pásmu Nejlepší rocky paní Hermanové (1962), texty přispěl do Macourkovy hry Jedničky má papoušek (1961). Napsal písňové texty k inscenacím a hrám Národního divadla (Poprask na laguně, Ze života hmyzu, Krásná neznámá, Zkrocení zlé ženy), Divadla S. K. Neumanna (Josefína, Petřínská romance, Rukojmí), Realistického divadla (Komik), Hudebního divadla v Karlíně (muzikál Loď komediantů). Spolupracoval i s divadlem S+H nebo Semaforem. Napsal povídkovou sbírku Pět hříšníků U velryby, podle níž s režisérem Jaroslavem Balíkem vytvořili scénář k filmu Pět hříšníků (1964). Knižně byly vydány jeho texty ve sbírce Piš (1967), překlady a parafráze šansonových textů pod názvem Lov motýlů (1980) a texty pro divadlo, televizi a film v knížce Abeceda (1982).

Pavel Kopta s manželkou Janou (dělala střihačku v Čs. rozhlase) vychovali dva syny – Václava a Jana. Syn Václav Kopta je známým hercem, hrál mj. ve filmech Sněženky a machři (1982), Sněženky a machři po 25 letech (2008), Občanský průkaz (2010), od roku 1986 je členem divadla Semafor. A je samozřejmě také hudebníkem – jako klávesista působil či působí v kapelách Bossanova, Bluesberry a Wooden Shoes. (zdroj životopisu: https://www.ceskatelevize.cz/p...)