Životopis
Philippe Djian je současný francouzský spisovatel. Pochází ze skromných poměrů, měl dva bratry. Školu nijak nemiloval, četl, co mu přišlo pod ruku, poezii se učil od písničkáře Léo Ferré. Pracoval jako fotograf, psal detektivní příběhy...
Roku 1981 vydal první sbírku povídek s názvem 50 proti 1 (50 contre 1). Prorazil s románem Modrý jak peklo (Bleu comme l'enfer, 1983), který se dočkal i filmové verze. Další úspěšný titul, záhy rovněž zfilmovaný, se jmenoval 37,2° ráno (37°2 matin).
Djianovi se vyčítá, že je moc americký, mizivě francouzský, nadmíru násilný, ne dost slušný, příliš originální, neadekvátně "gramaticky korektní", že píše mnoho o sexu a mírně o morálce, hodně o rock'n'rollu a vůbec ne klasicky, že je velmi známý a není uspokojivě mediální. Píše klasicky, ovšem nově. Má rukopis pichlavý, směšný, živý. V posledních letech pak dosáhl úspěchu s trilogií Vrazi (Assassins, Galimard, 1994), Zločinci (Criminels, Gallimard, 1996) a Sainte-Bob (Galimard, 1998). Nejlíp Djian umí popisovat duševní rozpoložení rozháraných postav obého pohlaví zvyklých "jet na plné pecky", jež náhle zápasí se stárnutím, bojují s konzumem, začínají pochybovat a přehodnocovat, v mezičase propadají depresím. To prokázal už v titulech Assassins (Vrazi) nebo Vers chez les Blancs (česky Za rozcestím).
