Životopis
Je extrémně kuriózním myslitelem; hlásí se zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů jsou mu blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. Ve filozofii je subjektivista se sklony ke klímovskému ludibrijnímu solipsismu, v sociologii se zabývá úlohou davů v současné společnosti, v logice teorií deskripce. Jeho exaktní formulace logiky deskripce (v l. 1969–72) vycházejí z Carnapovy sémantiky, numerické taxonomie a Vašíčkovy ideje deskriptivních věd. Své sociologické a filozofické názory publikuje od r. 1993 sporadicky v okrajových sbornících a obskurních časopisech.
Jeho životní dílo, sedm strojopisných svazků Sebraných spisů nepublikova(tel)ných (6 kg), je svým obsahem i formou pro odbornou i ostatní veřejnost nepřijatelné a z valné části jí nepředložitelné. Jednotlivé svazky obsahují: 1. Tractatus sociologico-pornographicus, 2. Rukojeť ludibrijního egosolipsismu, 3. Kladivo na dvounohý hmyz, 4. Komentář ke Kantovým Prolegomenům, Komentář k Bhagavadgítě, 5. Zůstalost A1, 6. Zůstalost A2, 7. Bohnické listy, Planeta Solipsis, Fekalino, Nové Ecce homo.
(Zkrácený autorský příspěvek ze Slovníku českých filosofů)
(zdroj životopisu: https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/jicin.html)
Rudolf Jičín knihy
| 1992 |
 Československo a Marshallův plán |
| 2016 | Kladivo na dvounohý hmyz |
Žánry autora
Jičín je 4x v oblíbených.