Životopis
Šóhei Óoka (1909–1988) je jedním z vůdčích představitelů první vlny tzv. japonské poválečné literatury, která přinesla protiválečné postoje, psychologickou metodu a snahu o realistické zachycení skutečnosti. V roce 1932 absolvoval obor francouzského jazyka a literatury na Kjótské univerzitě. Od té doby se soustavně věnoval studiu a překládání francouzské literatury, zvláště Stendhala. V r. 1944 byl mobilizován a zúčastnil se těžkých bojů na Filipínách. Zážitky z filipínské fronty a ze zajetí ovlivnily rozhodující měrou jeho poválečnou tvorbu. Hned v r. 1946 napsal svou prvotinu Zápisky zajatce (Furjoki), z pozdějších prací uveďme Leytské deště (Reite no ame), Polní nemocnici v San Jose (San Hose jasenbjóin) a Kroniku bitvy o Leyte (Reite senki). Jeho nejznámější román Ohně na planinách (Nobi), v Japonsku vyznamenaný literární cenou, vyšel v mnoha vydáních a překladech a byl rovněž zfilmován.
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.
Šóhei Óoka knihy
1976 | Ohně na planinách |
Žánry autora
Štítky z knih
druhá světová válka (1939–1945) japonská literatura válka v Tichomoří vojáci Japonci protiválečná válečné romány
Óoka je 2x v oblíbených.