Tändzin Gjamccho životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Jeho Svatost Dalajlama XIV. · pseudonym

tibetská, 1935

Životopis

Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, většinou jen Tändzin Gjamccho, (tibetsky བསྟན་འཛིན་རྒྱ་མཚོ་) (* 6. července 1935) je 14. tibetský dalajláma. Je hlavou Ústřední tibetské správy sídlící v indické Dharamsale. Tibeťané jej tradičně považují za převtělence předchozího dalajlámy, je považován za duchovního vůdce Tibeťanů. Tändzin Gjamccho je nejvýznamnějším představitelem školy Gelug a jeho vliv zasahuje i do dalších škol tibetského buddhismu. Čínská vláda, která od roku 1959 okupuje Tibet, jej považuje za symbol zastaralého teokratického systému.

Tändzin Gjamccho se narodil jako páté z šestnácti dětí farmářské rodině ve vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo (dnešní Čching-chaj). Jeho rodilý jazyk je proto jeden z místních dialektů. Ve dvou letech byl rozpoznán coby nový dalajláma. 17. listopadu 1950 byl uveden do své funkce, během nepokojů v Tibetu v roce 1959 dalajláma odešel do indické Dharamsaly, kde přebývá dodnes.

Aktivně šíří buddhistické učení po celém světě a je vůbec prvním dalajlámou, který cestoval do Západního světa, několikrát navštívil i Česko. Obdržel řadu ocenění, v roce 1989 Nobelovu cenu míru.

Dětství a mládí

Tändzin Gjamccho se narodil jako Lhamo Döndub chudé farmářské rodině v malé vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo. Dnes je vesnice i s danou částí Amda součástí čínské provincie Čching-chaj. Jeho rodiče měli celkem šestnáct dětí a Tändzin Gjamccho byl pátým nejstarším z devíti dětí, které přežili dětství. Jeho nejstarším sourozencem byla sestra Tsering Dolma, která byla o celých osmnáct let starší než on. Tändzinův nejstarší bratr Thupten Jigme Norbu byl ve svých osmi letech rozpoznán jako převtělenec Taktsera Rinpočheho, vysoce postaveného tibetského lamy. Dalajlámova sestra Džebcün Päma ztvárnila v roce 1997 jejich matku ve filmu Sedm let v Tibetu. Jeho další starší bratři jsou Gyalo Döndub a Lobsang Samden.


Když byly Tändzinovi Gjamcchovi dva roky, našla jej skupina mnichů pověřená pro vyhledání převtělence 13. dalajlámy. Jednotliví dalajlamové před svou smrtí většinou blíže určí, kde se má hledat jejich nástupce, případně jsou místa hledání určena na základě různých znamení. V případě hledání 14. dalajlámy měla být hlava zesnulého 13. dalajlámy záhadně natočena k severovýchodu i přesto, že měla být původně natočena k jihu. Měla tak naznačovat směr, kde se bude nacházet nový dalajláma. Dále mělo být předpovězeno i místo jeho pobytu, celé vyhledávání pak proběhlo tradičním způsobem. Poté, co byl Döndub rozpoznán jako převtělenec 13. dalajlámy, byl přejmenován na Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho. Obvykle označován jen zkráceně Tändzin Gjamccho, oslovován však bývá různě, např. Jeho svatost čtrnáctý dalajláma.

V šesti letech se započalo s Gjamcchovým mnišským vzděláváním. Měl dva hlavní učitele, a to staršího Gjüta Linga Rinpočheho s mladšího Thičhang Rinpočheho. V jedenácti letech se setkal s rakouským horolezcem Heinrichem Harrerem. Harrer se brzy stal jedním z dalajlámových domácích učitelů, vzdělával jej především ve věcech z „vnějšího světa“, světa mimo Tibet. Harrer s Gjamcchem zůstali přáteli až do do Harrerovy smrti v roce 2006. Když v roce 1950 Tibet čelil možnému konfliktu s Čínskou lidovou republikou, byl dalajláma požádán, aby se chopil duchovní i světské moci v Tibetu. Jeho vláda však netrvala dlouho. V říjnu téhož roku zabrala tibetské území Čínská lidově osvobozenecká armáda a dalajlámovo působení v Tibetu v roli světského a duchovního vůdce byla u konce.

V květnu 1951 byla v Pekingu podepsána tzv. Sedmnáctibodová dohoda, čímž měla být čínsko-tibetská krize zahnána. V září roku 1954 dalajláma společně s pančenlámou navštívil Peking, kde se setkal s představiteli čínské vlády v čele Mao Cetungem. V roce 1959 dalajláma ve svých dvaceti pěti slavnostně zakončil své dlouholeté studium zejména buddhistické nauky a obdržel titul geše. Jen o několik dní později Tibeťané povstali proti čínské okupaci, čímž pro Tibet nastala krizová situace. Dalajláma se rozhodl odejít do exilu, 17. března se proto vydal na cestu do Indie, kam dorazil 31. dne téhož měsíce.

Indický exil

V Indii se dalajláma setkal s Džaváharlálem Néhrúem, na kterého naléhal, aby Indie vyvinula nátlak na čínskou vládu a přinutila ji dát Tibetu autonomní vládu. Nehrú měl později na dalajlámu velký vliv. Ještě v roce 1959 se dalajláma usídlil v malém indickém městě Dharamsala v Himáčalpradéši, kde ustanovil Ústřední tibetskou správu. Ta dodnes funguje coby tibetská exilová vláda a sama se považuje za jedinou oprávněnou vládu Tibetu.

Do Dharamsaly dalajlámu následovalo přibližně 80 000 Tibeťanů. Dalajláma proto zajistil ve městě vzdělávací systém pro tibetské uprchlíky, ve kterém by se tibetské děti učily tibetskému jazyku, dějinám, náboženství a kultuře. Gjamccho podílel na zakládání různých vzdělávacích zařízení, jako je Centrální institut vyšších tibetských studií či Tibetský institut divadelních umění. Ve snaze zachovat tibetskou kulturu, která je těsně spjata s tibetským buddhismem, podporoval znovuzaložení asi 200 klášterů, jelikož velká část jich byla zničena čínskou armádou.

Dalajláma též naléhal na Organizaci spojených národů, aby se zabývala situací v Tibetu. Výsledkem těchto snah byly tři rezoluce OSN – první byla vydána ještě v roce 1959, další v roce 1961 a 1965. Všechny vyzývají čínskou vládu, aby zajistila dodržování lidských práv Tibeťanů.[6] V roce 1963 dalajláma vydal demokratickou ústavu pro budoucí Tibet, založenou na Všeobecné deklaraci lidských práv.

V průběhu dalších desetiletí dalajláma začal cestovat po celém světě. Setkal s mnohými význačnými politickými, veřejně činnými či církevními představiteli; v roce 1970 se setkal s Pavlem VI., s Janem Pavlem II. se setkal hned několikrát, a to v letech 1980, 1982, 1986, 1988, 1990 a 2003. Pro své mírové aktivity v roce 1989 obdržel Nobelovu cenu míru.

Vztah k Česku

Čtrnáctý tibetský dalajláma již několikrát navštívil i Českou republiku. 1. ledna 1990 jej do tehdejšího Československa vůbec poprvé pozval Václav Havel a dalajláma v únoru téhož roku do země zavítal. Dalajlámovy další návštěvy Česka proběhly v letech 1997, 2000, 2002, 2003, 2007 a 2008. Většinou pořádá různá vystoupení a přednášky, navštěvuje senát, v roce 2007 byl hostem pořadu Na plovárně. Přítomnost dalajlámy v Česku vyvolává protestní reakce zejména u českých komunistů a u čínské strany. (zdroj životopisu: Wikipedie)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.