Životopis
Teréza Nováková, rozená Lanhausová (31.12.1853 – 13.11.1912) , patří jako prozaička k významným představitelům českého venkovského realismu.
Narodila se v Praze do kulturního smíšeného manželství. Otec byl Čech, matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. K češství ji vedl otec.
Navštěvovala dívčí školu S. Amerlingové, později Náprstkův Americký klub českých dam, kam ji uvedla Karolína Světlá. Důkladná znalost cizích jazyků jí umožnila číst německé a anglické autory v originále a poznat tak světovou literaturu.
Při studiu se seznámila se Svatoplukem Čechem a se svým budoucím manželem, gymnaziálním profesorem Janem Novákem. S ním po sňatku v roce 1876 odešla do Litomyšle. Měli sedm dětí, ale jen literární kritik a historik Arne Novák matku přežil.
Pro literární činnost ji získala Karolina Světlá, jíž vděčná žačka věnovala také oslavnou monografii. Od drobných próz z městského a venkovského prostředí s romantickými postavami se autorka dostala k realistickým, sociálně akcentovaným povídkám.
V Litomyšli pracovala osvětově a zajímala se o národopisné studium východočeského lidu. Po dvaceti letech se rodina vrátila do Prahy.
Horlivě pracovala i v ženském hnutí, založila a redigovala časopis Ženský svět. Usilovala o rovnoprávnost žen, volební právo a právo na vzdělání.
Po manželově smrti žila v Proseči u Skutče, kde napsala svá vrcholná literární díla.
Zemřela v Praze u svého syna Arne Nováka.
(zdroj životopisu: spisovatele.cz)
Teréza Nováková knihy
1890 | Karolina Světlá, její život a její spisy |
1963 | Drašar |
1966 | Děti čistého živého |
2001 | Úlomky žuly |
1906 | Jiří Šmatlán |
1921 | Jan Jílek |
1957 | Na Librově gruntě |
1934 | Maloměstský román |
1978 | Kamenité stezky |
1922 | Moderní pohádky |
Štítky z knih
korespondence 19. století venkov rok 1848 české ženy feminismus chudoba, bída poutníci národní obrození články
Nováková je 7x v oblíbených.