Zdeněk Kárník životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Narozen 25.6. 1931 v Dobré u Dobrušky. Prof., PhDr., historik, zabývá se sociálními a národnostními dějinami 19. a 20. století, publikuje také o památkách středočeského kraje.Narodil se v rodině východočeského obchodníka Františka Kárníka. V mládí jej ovlivnil mj. starší bratr František, předčasně zemřelý v osmatřiceti letech, asistent a později docent Vysoké školy politických a hospodářských věd (v oborech politologických, státoprávních a ekonomických), silně vlastenecky orientovaný a za války podporující protinacistický odboj. Zdeněk Kárník vystudoval Reálné gymnázium F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou a od roku 1950 Fakultu společenských nauk Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, od roku 1952 sloučené z Filozoficko-historickou fakultou Univerzity Karlovy, od roku 1954 na témže ústavu vyučoval, v roce 1965 se stal docentem moderních československých dějin. Roku 1968 se angažoval v obrodném procesu na fakultě i mimo ni, po rozpuštění tamní stranické organizace se odmítl znovu do komunistické strany přihlásit a žádat o přijetí. V roce 1969 musel z politických důvodů ukončit pedagogickou činnost na vysoké škole, o rok později byl donucen fakultu opustit; vrátit se mohl roku 1990 (vedoucí semináře sociálních dějin na Ústavu pro hospodářské a sociální dějiny). 1970–90 pracoval ve Středisku státní památkové péče Středočeského kraje. Řadě dalších perzekvovaných historiků pomohl z pozice referenta k obživě zadáváním odborných úkolů pod svými či cizími jmény. Publi­koval v samizdatu (redaktor samizdatového Historického sborníku, vycházel 1978-1989, Zdeňku Kárníkovi to přineslo mj. i zájem ze strany Státní bezpečnosti) nebo pod cizími jmé­ny (Jan Galandauer, Eva Myšková, František Hartman, Karel Zubatý, Jiří Kolda). Působil či působí na Univerzitě Karlově v Praze, Akademii věd České republiky a rovněž na vysokých školách v rodném regionu, Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, Fakultě humanitních studií, později Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. V letech 1968–1969 a 1990–1992 byl členem rehabilitační komise FF UK, 1989–1990 zastával post předsedy obnovujícího se Historického klubu, 1993 byl hostujícím profesorem Ruhr-Universität Bochum, 1998 na studijním pobytu ve Vídni. V letech 1956–1969 byl členem KSČ (vystoupil, 1970 zbaven členství). Mezi své zájmy počítá lyžování, turistiku a poslech vážné hudby. Celoživotní přátelství jej pojilo s historikem Vladimírem Kašíkem. Zemřel dne 30. září 2011. (zdroj životopisu: Městská knihovna Praha, Wikipedie)