Životopis
Narodila se v jihočeské Blatné. Její rodiče se však brzy přestěhovali do Rokycan. Tam vyrůstala, měla své kamarádky, chodila na gymnázium. Z něj ji ale jako Židovku za protektorátu vyloučili a ona ze vzdoru začala studovat angličtinu.
V r. 1944 byla transportována do Osvětimi. Na tamní rampě viděla naposled svou maminku. Přes všechny hrůzy věřila, že přežije, i když to nebude lehké. Osvětim Zdenka Fantlová skutečně přežila, s pochodem smrti ale prošla půlkou Evropy a ocitla se v Bergen- Belsenu. Tamní koncentrační tábor v dubnu 1945 osvobodili Britové, paradoxně však právě tehdy byla smrti nejblíž. Onemocněla totiž tyfem. Tyfová epidemie kolem ní na samém konci války zabíjela vysílené vězenkyně po stovkách. Z posledních sil se doplazila na ošetřovnu, kde ji našel britský voják. A tehdy jí angličtina zachránila život.
Další čtyři roky pak prožila ve Švédsku, kam ji na léčení převezl Červený kříž. Pracovala tam dokonce i na čs. velvyslanectví, v roce 1949 se ale rozhodla pro odchod do Austrálie. V Evropě už neměla nikoho, všichni členové její rodiny za války zahynuli.
V roce 1969 se Zdenka Fantlová přestěhovala z Austrálie do Anglie, kde žije dosud. Cítí se tam prý v bezpečí. Občas se ale odtud vrací do Česka.
(zdroj životopisu: www.radio.cz)
