Miroslav Žamboch

Knihy tohoto spisovatele by byly dokonalé, pokud by splňovaly následující dvě podmínky:
1. Prvé dvě pětiny nechat zcela nepozměněné, tak jak jsou napsané.
2. Místo posledních tří pětin sepsat na třech až čtyřech stránkách stručný souhrn co se děje dál a jak to dopadne.
Co opravdu oceňuji, je určitá míra ironického nadhledu, která je dávkována tak perfektně citlivě, že si toho čtenář dávající přednost Dostojevskému všimne a čtenáři, který o Dostojevském napíše komentář "odpad", to nemá šanci zkazit dojem, který od knihy očekává.
(Skoro totožný komentář píši k jedné z autorových knih.)

Krátký rozhovor s autorem v časopise Pevnost 10/2023, str. 57 "6 otázek pro Mirka Žambocha."

Nechápu, jak může být úspěšný člověk s tak hrozným slohem a ubohou slovní zásobou. Zkoušel jsem tři knihy, ale nedokážu to číst. Je to psané jazykem základní školy a slohové kiksy brání do děje se začíst. Chápu, že mnohým tohle k uspokojení stačí, ale mně tedy ne. I AI by to svedla napsat lépe.

Dnes jsem přečetl Megapolis - bylo to mé první setkání s tvorbou pana Žambocha a určitě ne poslední.

Tímto se stal mým oblíbeným spisovatelem :)

Můj nejoblíbenější český sci-fi a fantasy autor.
A je jedno co napíše - od hrdinů a hrdinek, šermířů a siláků, až po mariňáky, ochlasty a upíry, všechno mu sedne a každý další příběh vás do sebe vtáhne, jako maelström plachetnici tančící na vlnách.
Řekne mi někdo, jak to (sakra) ten chlap dělá?!?

Nejlepší český autor fantasy literatury.

Autor je považován za jakéhosi nástupce pana Kulhánka. Mám rád i Kulhánkova díla, ale podle mě je Žamboch téměř o třídu lepší a svůj "vzor" svým stylem psaní jednoznačně překonává.

Knihy jsou sice béčkové, ale velmi čtivé, napsané s lehkostí. Mají spád, jsou akční, na nic si nehrají. Nechtějí vzkazovat hluboká poselství. Vyzdvihl bych také autorem vytvořený fantasy svět, ve kterém se odehrává většina jeho děl a pohybují se zde jeho hrdinové Koniáš a Bakly.

Na české poměry velmi dobrý autor, pokud chcete oddechové, akční čtivo.

Přehled všech textů o Baklym podle chronologie jeho světa (z webu MZ-fans):
01. Cizinec (povídka v knize na Křídlech tornáda)
02. Pasák (sborník Čas žít, čas zabíjet)
03. Fanoušek (vedlejší postava, příběh v knize Ostří oceli, setkání s Koniášem)
04. V temnotě (Čas žít, čas zabíjet)
05. Bez slitování (román)
06. Návrat zabijáka (kolibřík – knížečka velikosti tabatěrky a kniha Armáda)
07. Anděl bez slitování (kolibřík, Armáda)
08. Krátká zastávka na dlouhé cestě (krátká povídka, Pevnost, Armáda)
09. Holýma rukama (kolibřík a Armáda)
10. Inkognito (kniha Armáda)
11. Hon za rudou hvězdou (Čas žít, čas zabíjet)
12. Do morku kostí (Čas žít, čas zabíjet)
13. Hledání smrti (román)
14. V objetí smrti (román)
15. Zabiják čarodějů (Čas žít, čas zabíjet)

Autor dvou mých nejoblíbenějších knih vůbec. Zakuti v oceli a Ve službách klanu jsou naprosto brilantní díla. Rozhodně hodnotím i svět ve kterém se odehrávají, propracovanost detailů, názorů a charakterů postav. Samozřejmě oceňuji i sérii Baklyho, ale vnímám jako chybu, že to byl muž v letech už ve svém prvním příběhu. Drsný spasitel byl dlouhou dobu mou nejoblíbenější knihou, musím se však přiznat že všechen ten rozruch okolo filmu mi ji dost zprotivil. Vždycky jsem si hlavní postavu představovala muže z obalu knihy (trochu hezčího ve tváři, trochu kybernetičtějšího na těle) a proto je ten obyčejný chlap z filmu obrovským zklamáním a nemyslím že bych se donutila na film zajít, nebo si knihu s chutí přečetla, jak tomu bylo dřív. Vím že to autor vnímá jako velký úspěch a já mu fandím, ale některé věci by měly zůstat v režii čtenářovy představivosti, zvlášť, pokud nedokážeme čtenáře dostatečně uspokojit tím, že bychom se řídili vlastním popisem.... Co se týče připodobnění s Kulhánkem, tak tam tu podobu ve stylu psaní vnímám dost silně a osobně to vnímám velmi pozitivně. Závěrem bych chtěla říct, že Miroslav Žamboch je velmi nadaným spisovatelem a člověk s obrovským rozhledem a představivostí, taktik, vizionář, génius.

Nedejte si do oblíbených Českou legendu. To by bylo zvěrstvo. Pan Žamboch je výrazná postava na České spisovatelské hoře. Nespočet příběhů a knih. Četla jsem jich spoustu a doufám, že jich ještě dost napíše.

Pana Žambocha jsem jednou potkala. Sympaťák, ráda čtu jeho knihy.

Zvláštní. Žamboch je srovnáván s Kulhánkem přímo sériově a je konstatováno, že je „důstojným pokračovatelem“. Já bych to řekl naopak: osobně mi přijde lepší, dokonce o dost, protože byť je spisovatelské řemeslo u obou pánů na úrovni, projekce vlastního ega do hrdinů u Žambocha sice rovněž neschází, ale není až tak ukrutná a navíc si ze svých hrdinů (a tedy i ze sebe sama?) umí autor občas udělat i legraci. Vlastně asi nejhorší (z děl) je právě ta Líheň, kde křečovitá adorace „velkého mistra/učitele“ postupně smete jakýkoli jiný účel. Ostatní knihy, které tento prvek postrádají, se čtou báječně...

V současné době můj nejoblíbenější autor. Přestože se nelze ubránit srovnání s Jiřím Kulhánkem, nepovažuji Miroslava Žambocha za jeho následovníka. Má svůj osobitý styl a pouze několik jeho děl je podobně zaměřeno Kulhánkovským směrem. (např. Líheň se k tomu otevřeně hlásí). Miroslav Žamboch má několik rozpracovaných světů do kterých zasazuje naprosto konzistentně svoje hrdiny což je naprosto skvělé, zvlášť pokud se někteří současníci díky tomu mohou potkat. Vysoce si cením velmi kvalitně popsaného technického pozadí většiny "nadpřirozených" a technických jevů a zařízení. Celou jeho tvorbu (vyjma serie JFK na které se podílí spousta autorů a tak kvalita velice mocně kolísá) hodnotím velmi vysoko. Oproti ostatním je slabší pouze (i když obecně stále velmi dobré) In Nomine Sanguinis.

K žánru fantasy nemám moc vztah. Nevyhledávám, občas přečtu nebo zkouknu film, když se najde příležitost. Když mi kamarád zmiňoval českého autora fantasy a jak jsem zjistil, studenta jaderné fyziky, nic jsem nečekal. Byl jsem skeptický. O to větší bylo překvapení. Knihy s Koniášem a Baklym jsou parádní (jiné jsem zatím nečetl). Žádné intelektuální čtení, hodně soubojů, klišé a nechtěného hrdinství. Jednou přečtete a chcete znát další příběhy z pera MŽ.

Od pana Žambocha jsem toho přečetl více a jedno vím jistě, psát umí.

První kniha, kterou jsem četl od mistra Žambocha mě očarovala, byla to Líheň.
Nějak podvědomě jsem pochopil, že jeho styl vyprávění a zvláštní humor se mi prostě zamlouvá.
Během času jsem si sehnal, jako vždy, vše, co se dalo.
Ještě tu nemám hodnocení a komentáře všech Žambochovo knih, ale pomalu se k tomu dostávám.

Už jsem za polovinou jeho tvorby a byť má za mě velký palec hodně nahoru, oproti Kulhánkovi kvalita jeho děl trochu kolísá (ale zase toho napsal a vydal mnohem víc). Koniášova nebo Baklyho série je výborná, ale třeba JFK série je o poznání méně čitelná, byť stále stojí za přečtení. Do toho samostatné svazky jako dlouhý sprint s ozvěnou a pod., které jsem přečetl se zaujetím, ale nedaly mi to potěšení a vtáhnutí do děje jako třeba pávě Koniáš nebo Bakly. Série drsný spasitel je špičková a jistě se k ní ještě někdy vrátím.
Jako autor přes drobné, odpustitelné úpadky má u mě zasloužených 5*

Přehled všech textů o Koniášovi podle chronologie jeho světa (vycházím z neúplného seznamu, který je na konci knihy Muž na stezce):
01. Až na dno (povídka) - rok 377 staré éry
02. Cherchez la Femme (novela) - 379
03. Štěstí z pekla (p) - 380
04. Lovci odměn (p) - 380
05. Hra špinavců (p) - 382
06. Fanoušek (p) - 385 (setkání s Baklym)
07. Na válečné stezce (p) - 386
08. Smaragdová hora (p) - 390
09. Na ostřích čepelí (román) - 394-395
10. Pouštní škorpion (n) - 395
11. Špatná investice (p) - 397
12. Drsná hra (n) - 397
13. Vysoký příliv (p) - 398
14. Vlk samotář (r) - 398
15. Konec vlka samotáře (n) - 399
16. Cesta domů (n) - 400

Když jsem dočetl vše od Kulhánka, můj svět měl skončit, pak jsem ale narazil na Žambocha a život pokračoval stejně kvalitně. Až dočtu Žambocha, nevím.. Asi začnu psát sám a budu jen doufat, že budu dosahovat aspoň zlomku čitenosti těhle dvou kouzelníku s klávesnicí.