Jadla
komentáře u knih
Národní opruzení 2: Tajemství trnové koruny
Karolína Zoe Meixnerová
Ach, líbilo se mi to opruzení II velmi! Hrozně moc bych přála Havlíčkovi, Tylovi, ale i dalším smutným osobnostem národního obrození (třeba Thámovi) tento osud, přežít svoji smrt a v klidu a pokoji dožít v ústraní, s měkkým křeslem a ohněm v kamnech...!
Sestřičky Rottovy jsou úžasné.
Nadchlo mě vysvětlení Nerudova doživotního mládenectví.
Nešťastná Barunka.
Ohavné a pohodlné je lhát dítěti o jeho rodičích.
Doopravdy mě rozesmál Josef Kajetán Pyl.
Celý příběh bych označila za groteskní, vydařeně groteskní.
Bílý tesák
Jack London
Četla jsem kdysi jako dítě. Silně na mě zapůsobil, hodně jsem Tesákův osud prožívala. Ale už je to dávno.
Teď za mnou večer s prosíkem přišel syn, že mu babička četla strašně dobrodružnou a napínavou a krásnou knížku a že by ji chtěl číst dál a jestli jí máme. A že je vážně skvělá a jestli jí nemáme, mohli bychom si ji koupit anebo půjčit nejlépe ještě ten večer v knihovně a hlavně ji číst dál. Šlo o Bílého tesáka a doma jsme ho měli. Takže čteme. Má to jedinou nevýhodu, že děti nechtějí zavřít oči a spát, chtějí jen, abych četla dál a dál. Aleluja.
Murtagh
Christopher Paolini
Vůbec nemůžu uvěřit, že ta knížka je na pohled tak objemná, protože při čtení mi to přišlo jako chvilička - a byl konec. Jak mě mrzelo, že už jsem na konci!
Osada daleko v horách a v lesích, kde vládne čarodějnice, která by hravě přeprala Galbatorixe a o níž nikdo vlastně neví a nebojí se jí, je podivná k uvěření. Přečtu si zase přechozí díly, ale nepamatuji si, že by o ní byly nějaké zkazky. Zvlášť, když unáší lidi, obklopuje se dětmi. V údolí Palancar nebo i ve městech by se o tom vyprávělo.
A taky bych ráda věděla, co se stalo s těmi kočkodlačími mláďaty.
Ale samotný Murtagh a Trn, jejich osamocená cesta, myšlenky a skutky, radost číst. Potěšení se vrátit, těšení se, že přijde další.
Sardinku znal jsem rozpustilou
Jan Frolík
Tak tyhle verše se nám líbí moc. Mám ráda limeriky, 99 dědečků nám nestačilo, přimýšlíme doma další dědečky a babičky, inspirujeme se samozřejmě doma. A tahle sbírka nám otvírá další pole působnosti, od členů rodiny můžeme přejít ke zvířatům a jejich peripetiím.
Máme doma vysavač
Jiří Vícha
Tahle mi okamžitě padla do oka. Koupila jsem ji na Světě knihy domů dětem, přihřát si vlastní polívčičku, nenásilně je upozornit, že i my doma máme vysavač...
Básničky jsou nádherné, vtipné, hravé, nejmladší se mě pořád ptá, kdo to těm židličkám udělal, že tak skáčou. Moc hezké.
Franta spadl blízko školy
Robin Král
Na Světě knih jsme koupili hned několik mikrolišek. Tahle se trefila obzvláště do vkusu mého syna, který pořád někde padá, kolena odírá, maminku děsí krkolomnostmi. Takže příběh o Frantovi je nám blízký. Upřímně ukazuje dětem, co se může stát. Bez strašení, bez infantilnosti.
Sešitek se svou velikostí hodí s sebou na cesty krátké i delší.
Pohádka o Opuštěněti
Robin Král
Na Světě knihy jsme nakoupili hned několik mikrolišek a všechny jsou krásné. Hodí se s sebou kamkoli, jen tak do kabelky. I do malých dětských ručiček. A lahodí uchu i oušku.
Supro: Hrdinové na dluh
Štěpánka Jislová
Četla jsem ji, protože byla v letošním Souboji čtenářů.
Mám ráda literaturu pro mládež a nevadí mi komiksy.
Tenhle je založen na úžasném nápadu. Motiv dluhu a jeho celoživotního splácení výborný. I to, že někdo chce být slavný a obětuje se tomu, zatímco někdo jiný po slávě a superhrdinství netouží a může být šťastný i bez toho. Líbí se mi práce s barvami.
S čím jsem ale měla problém, byl samotný příběh. Je vyprávěn hrozně útržkovitě, měla jsem často dojem, že jsem omylem otočila dvě strany najednou, že to, co mám před očima, nenavazuje na to, co jsem viděla na předchozí straně. Nakonec ano, tak nějak se nakonec poskládalo vše dohromady, ale plynulejší, spojitější vyprávění by příběhu prospělo.
Konec léta
Anders de la Motte
(SPOILER) Není špatná, námět je zajímavý a některé motivy neotřelé. Ale se mnou se míjí, nebo jak to mám nazvat. Jediná postava nevzbuzuje sympatie. Jejich jednání, rozhodování, prožívání se jedinkrát neprotne s mým. Jako bych se na odvíjení příběhu dívala hezky bezpečně a nezúčastněně zpoza skla.
Ano, byla jsem zvědavá, jak to dopadne, ale jako bych v závěru sledovala zpomaleně grotesku. Nemůžu uvěřit, že by nějaký člověk z těchto důvodů a za těchto okolností kryl dvacet let takovýto čin. Mlčel, dával růže do váziček a převlékal cíchy v zamčených prázdných pokojích a přihlížel tomu, jak jsou jeho děti bezradné a nešťastné.
Ovšem podzimní příběh si samozřejmě přečtu s novým entuziasmem.
Meteorit z Mušlovky
Veronika Valentová
Jednoduchý příběh bez odboček, bez složité zápletky. Ale příjemný k přečtení, plynule plyne, líbilo se mi napravení jednoho hráče i přátelství napříč školami. A vlastně i to, že děti jdou hledat pomoc do muzea. Nebo samy do přírody.
Pozor, v knihovně je kocour!
Klára Smolíková
Moc se mi to líbilo. Nejdřív jsem měla pocit, že čtu druhý díl a vynechala jsem první, ale neva, zorientovala jsem se a chtěla jsem číst dál. Milá setkání s obdivovanými muži naší minulosti mě vyloženě hřála u srdce. A komiksy o knihovnách? Blaženství.
Forma připomíná knížku pro mladší děti, ale obsahově je cca pro deváťáky a prospěje i starším.
Slovesa pro praxi
Naďa Svozilová
Kéž by byl ještě tlustější.
Za obzvlášť skvělou věc pokládám jasné zpracování hesel, uvedené větné vzorce, srozumitelnost. Jde o výbornou pomůcku.
Jezevec Chrujda a jak přetekla trpělivost
Petr Stančík
Takové to čtení, které umí kapku zvednout náladu. Už už vtipné, rozsah akorát pro mrňousky, obrázky taky spíš povzbudí. Chrujdu mají naše děti rády, baví je, což je to vůbec nejhlavnější. Mě potěšil Smradolf vyspaný dorůžova:)
Proč ten ptáček z větve nespadne
Jan Skácel
Nádherné dětské verše. Děti si je rády nechávají večer číst. Skácel je skvělý, budí ve mně dojem, že mluví sice k dětem, ale nemluví ťuťuňuňu infantilním jazykem, tak protivným v některých dnešních dětských knížečkách. Promlouvá s důvěrou, že mu bude porozuměno, a ono je.
Ilustrace jsou také nádherné, jednoduché, bez podlézavé křiklavosti. Ty kulaté obličejíky Čapkových postav!
Pastva pro oči i pro uši.
Třikrát záhady starého Londýna
John Dickson Carr
Nevím proč mě čtení tak otravovalo. Přitom ingredience fajn, jsem vytrvalý čtenář, detektivky můžu.
Třikrát v roli detektiva Charles Paris
Simon Brett
Takové překvapivě svěží, příběhy se rozvíjí v zajímavých kulisách rozhlasu, televize a divadla, postavy živé, sem tam vtípek.
Katuška a deset
Edgar Wallace
Koukám tu na prázdnou tabulku a nevím, co napsat jiného, než co už je napsáno pode mnou - má šmrnc. To vystihuje přesně. Nádherné ženy, bohatí nekňubové, osamělý detektiv, hrstka drsných chlápků, plán, zlato, čest, láska. Vše v dokonalém poměru a na svém místě.
Zločin na Starém Městě pražském
Daniela Krolupperová
Touhle knihou se autorka trefila "do černého" mého vkusu a zájmu. 19. století, Praha, malířství, detektivní zápletka, vlastně dobrý konec, zároveň se dozvědět i něco zajímavého nového. A zároveň všechno napsáno docela přirozeně, žádný strojený, křečovitý jazyk ani dějové kotrmelce. Hned bych brala takovou nějakou podobnou další :)
Jarní oběť
Anders de la Motte
Označení psychothriller mi přijde kapánek nadnesené, spíš prostě pořádná detektivka (což pokládám za lichotku).
Nemohla jsem se během čtení srovnat se slovem Listoň, připomíná mi příliš označení mimoň, bájná strašná postava na koni si v mých představách žádá důstojnější jméno, ale to je můj problém.
Adventní kletba
Vlastimil Vondruška
Mám obzvlášť ráda středověk, Přemyslovce a detektivky. Pod Krašovem každoročně proplouváme v létě po Berounce. Je čas adventní. Všechno nahrává této knize do karet, aby se líbila. A také že ano. Není to tedy pecka, která zatřese světem, ani ji nebudu číst znovu s omamnými pocity, ale pro ten středověk, místa, jež znám, a detektivní pátrání za přečtení stála. A také za ty závěje sněhu.