kob komentáře u knih
Detektivní příběh mi přišel degradovaný snahou být za každou cenu vtipný - nebo vtipní. Přirovnání stylu "dny utekly jak Kájínek z Mírova", kterými knížka přetéká, mě úplně odzbrojovaly. Humor by měl být pikantním kořením, ne ho rozředit a utopit v něm celý příběh.
Některé situace už jsou sice daleko za hranicí uvěřitelnosti, ale příběh je skvěle napsaný a pořádně napínavý.
Hodně ukecané a zdlouhavé - úplně by stačil poloviční počet stran. Příběh je napínavý, ale vzhledem k tomu, že chápu napoprvé, nepotřebuji všechno omílat několikrát dokola.
Temný příběh s hromadou psychicky narušených nepříjemných postav. Přišlo mi to celé přehnané.
Popravdě - moc mě to nebavilo. Slabý příběh, nesympatická hlavní hrdinka. Po Skladatelce voňavého prádla jsem si chtěla sehnat všechny autorčiny knížky, ale po téhle mě to už nějak přešlo.
Čtení je to díky politice poněkud náročnější, ale rozhodně zajímavé a poučné. O historii Gruzie jsem skoro nic nevěděla, tak jsem velmi zajímavou formou doplnila mezery.
Mám tragickou historii Životic načtenou, tak se mi možná v příběhu lépe orientovalo. Kniha určitě stojí za pozornost.
Inspirativní, ale trochu zdlouhavé, tak už jsem se asi od poloviny dost nudila.
Někdy jsou ty životní cesty a cestičky hodně klikaté, a ty, které vycházejí z brněnské Venuše bývají obzvláště zajímavé :) Nejspíš jsme se tam s autorkou svého času potkávaly, tak snad bude někdy možnost společně zavzpomínat.
Gita mi přišla naprosto nepoužitelná - rozmazlený sobec, který se rozhoduje, komu bude viset na krku. Normální ženská by si místo nekonečného dohadování zařídila život po svém. To věčné handrkování bylo únavné a zdlouhavé, až konec knížky se trošku rozjel a překvapil.
Originální, zajímavé, s typickými tragickými prvky, správně ulítlé - prostě můj oblíbený Irving.
Krátké kapitoly mi vyhovují, ale když je v nich ještě téměř každý odstavec o někom jiném, má čtenář v tom množství postav docela hokej. Ideální je přečíst knihu na jeden zátah, jinak se budete věčně vracet a pátrat, co je to zase za babu ;)
Napínavé - určitě stojí za přečtení.
Vlastně jsem ani nečekala, že to bude tak dobré... a skřítek glosátor má určitě sourozence - jeden žije se mnou a občas mi dokáže pěkně zavařit
Trošku zdlouhavé, ale velmi zajímavé. Vlastně jsem asi ještě nikdy nečetla o tom, jak žili Němci na konci války a těsně po ní.
Bezesporu velmi zajímavá kniha, hlavně ty pečovatelské pasáže. Jen bychom možná měli vědět něco o Markétině minulosti, abychom aspoň částečně pochopili, proč navazuje tak ujeté vztahy.
Ač fantasy nevyhledávám, vsadila jsem na oblíbené autory krimi. Námět je originální, ale v Přístavu to bylo hrozně zdlouhavé, a té krve tolik, že čtenář otupí a ani už ho to neděsí.
Musela to být nepředstavitelná hrůza. Dokonale popsané uvažování přežívajících mezi statisíci mrtvých.
Skvělá knížka - jako celá série. Jen jsem si to sama zkomplikovala tím, že ji čtu na přeskáčku, takže se zbytečně připravuji o některá překvapení. Zkuste si proto knihy vyhledat ve správném pořadí;)
Hezky napsaný román, dobře se četl, jen sama Eugenie mi připadla dost hrozná. Sebestředná, utrápená, řešící jen své pocity bez ohledu na ostatní - včetně vlastních dětí.
Snad až taková nebyla i v reálu.