Pavlaj komentáře u knih

Nádherné a pro mě nečekané překvapení. Příběh o méně známé etapě americké historie - vystěhování Čerokíjů z jejich původního domova na jihovýchodě USA.

"Postava osamělého uprchlíka v sobě má určitou romantiku. Když jde ale o nemluvňata, vyčerpané mladé matky a prošedivělé starce s oteklými klouby na prstech, pak převládá spíš hrůza a beznaděj. Nelze mluvit o úprku, jen o únavném hmoždění. O zoufalé cestě krajinou, která se obrací proti vám, cestě překrásným milovaným světem, jenž je najednou plný rizik a nebezpečenství."

Vzpomínky starého muže mi svým laděním připomněly jinou krásnou knížku, Gilead.

"Na mém současném stavu se kromě věku nic nepodepsalo tolik jako láska. Už brzy se odeberu do Země noci, kam touží odejít duše všech lidí i zvířat. Volá nás k sobě. Cítím, jak mne k sobě táhne, stejně jako všechny ostatní. Je to poslední bílé místo na mapě života a cesta k němu bude temná. A smutná. Ale bude to cesta a pro cestování jsem měl odjakživa slabost."

1 30.06.2023

Billa Gatese obdivuju za všechno, co dělá pro rozvojové země, i za zápal, s jakým se snaží o popularizaci opatření nutných k boji proti klimatickým změnám. Akorát že podle mě příliš spoléhá na vývoj technologií (přestože přiznává, že v některých oblastech se to moc nedaří) a nesnaží se o změny v přístupu (omezení plýtvání a konzumu). A vadí mi jeho pokrytectví: nám doporučuje, ať si koupíme elektroauta, ale on si nemůže odepřít používání soukromého tryskáče. Jako příklad hodný následování by stačilo, kdyby přešel na létání první třídou běžného dopravního letadla.

3 30.06.2023

Zajímavé, že má knížka na DK tak nízké hodnocení, protože mně se líbila stejně jako ostatní od Picoultové. Propojení s Božskou komedií a devíti kruhy pekla, s komiksem i eskymáckými legendami mi přišlo nápadité a každý z prvků měl v ději svůj význam. Těžší na čtení, protože bez pochopení všech těch alegorií a podobenství se člověk nedostane ke smyslu příběhu.
A to wow na konci tu taky bylo. Jen jím nebyl pachatel zločinu, ale fakt, že peklo, kde se finále odehrává, je možná peklem pro někoho, ale někdo jiný tam naopak může najít to, po čem touží.
"V této části světa lidé věřili, že myšlenka se může kdykoli přeměnit v akci; slovo, na které jen myslíte, má dostatek síly, aby ranilo nebo vyléčilo, jako to, které vyslovíte nahlas".
"Někdy se to, co si přejeme, skutečně vyplní. A někdy je to ta nejhorší věc, která se mohla stát".

2 21.06.2023

Zajímavá knížka, neuměla bych ji žánrově zařadit. Dějiny německé okupace Guernsey - neznala jsem, super. Milostný příběh - průměr. Forma dopisů - skvělá. Lehce humorný tón mě bavil, ale on pod sebou schovával spoustu smutku. Při čtení mě hodně napadalo básníkovo "Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal". 90 %.

20 16.06.2023

Skvělý historický román z doby, kdy myšlenka náboženské tolerance byla vnímána jako příliš radikální.
Od prvního dílu se hodně liší. Zatímco Pilíře země popisovaly stavbu katedrály v Kingsbridge a osudy jejích stavitelů, tady se přesouváme do vysoké politiky. Sledujeme dění na anglickém nebo francouzském dvoře, úklady a pikle katolíků i protestantů a velké dějinné události: Bartolomějskou noc, porážku španělské Armady, popravu Marie Stuartovny. Hodně lokací a velké množství postav vyžadují při čtení pozornost, ale stojí to určitě za to.

9 16.06.2023

Není to dobrodružný příběh, od kterého by se nedalo odtrhnout, spíš bych možná popsala jako cestopis. Nádherné popisy přírody a prérie. Ke krásnému komentáři od GreenMagritte není moc co dodat.
Hlavní hodnotu vidím v autentickém svědectví o době, kterou nám knihy a filmy napsané a natočené s odstupem sta let zastřely nepřesnostmi a nepravdami.

3 09.06.2023

(SPOILER) Myslím, že každý reaguje na životní krizi po svém. Někomu pomůže společnost lidí a povídání u kafe nebo u piva, někdo musí do přírody a do hor. Chrisovi moc rozumím. Tragické je, že svoji touhu po samotě a sebepoznání hnal až tak daleko, že když k nějakému poznání došel ("nesdílené štěstí vlastně štěstím není"), už nebylo návratu.
Krakauerem skvěle napsáno a zdokumentováno, mám jeho styl ráda. Film je jedním z mých nejoblíbenějších a Long Nights je nejlepší píseň všech dob.
"Povinná četba pro cestovatele krajinami světa i krajinami duše"- to hodnocení podepisuju na 100 %.

14 25.05.2023

Opět slušná detektivka okořeněná tajem a kouzlem Bretaně. Při dovolené jsme se podívali do míst z prvních dvou dílů, ale vidím, že pro bretaňské poznávání máme ještě spoustu dalších tipů.

3 25.05.2023

Přečtení jsem víc jak rok odkládala, protože je to taková bichle a z nové autorky jsem měla trochu strach. Bezdůvodně. Srovnání autorky s Kenem Follettem mi přijde zasloužené, příběh Tugumíra se čte jedním dechem a těch 650 stran jsem zvládla jak nic.
Velmi zajímavá doba, konflikty Sasů a polabských Slovanů souvisí i s našimi dějinami (okrajově přivádí na scénu i svatého Václava a jeho bratra Boleslava). Líbilo se mi, že autorka, byť Němka, líčí Sasy i Slovany docela vyváženě. Přestože pohanské rituály tehdejších Slovanů byly kruté a barbarské. Láska a vztahy v knížce sice jsou, ale nepřišlo mi to jako červená knihovna, jak si tu někdo stěžoval. Já jsem hodně spokojená.

15 19.05.2023

Díl o Ozvěně je super. Jen škoda toho velkého skoku v čase od minulého dílu. I když Sackettové jistě v průběhu těch chybějících let stáli na straně americké revoluce a války za nezávislost :-), to je přece jasná věc :-). Ale mrzí mě, že jsme u toho nebyli.

3 19.05.2023

Výborný historický román mapující osidlování východního pobřeží. Indiáni, námořníci, lovci kožešin, plantážníci, stavitelé lodí, piráti a otroci: ti všichni defilují na březích zálivu Chesapeake a suché letopočty a místopis ožívají reálnými příběhy. Nejvíc mě fascinovalo přiblížení zrodu kvakerského hnutí a jejich boje za osvobození otroků (ten boj trval skoro dvě století, ale nevzdali ho). A taky jejich pojetí pacifismu: "Hledáme mír, chráníme se však před vzteklými psy."
Stavba románu velmi podobná Havaji, jak už tu někdo zmiňoval.
Jdu shánět druhý díl.

3 10.05.2023

Vynikající knížka. Pomohla mi podívat se na čtvrť, kam jsem v dětství jezdila za dědou a babičkou, jinýma očima. Kéž by takových publikací, zachycujících genia loci konkrétních míst okolo nás, vznikalo co nejvíc.

3 02.05.2023

Po oceňovaném Nebi, na kterém nesvítily hvězdy moje druhá knížka od autora a zase kvalitní. Zajímavá doba prohibice, černých palíren a bojů mezi pašeráckými mafiemi. A taky jazzu a počátků ženské emancipace. Možná bylo těch neštěstí, které hlavní hrdinku postihlo, až trochu moc? Nevím, možná ne, ta doba asi byla taková. Okolo 90 %.

3 18.04.2023

(SPOILER) Romantická oddychová četba pro ženy, která je zajímavá prostředím starého majáku. Čte se příjemně, na deštivý víkend ideální, za pár měsíců nebudu vědět, o čem to celé bylo.
SPOILER: Asi mi utkví postava ženy, která v důsledku syndromu zanedbávaného dítěte není schopna funkčních vztahů a snaží se stále jen dávat bez toho, aby uměla i přijímat.

3 18.04.2023

Jdu asi proti proudu: líbil se mi začátek série, v druhé části (Láska a válka) mi vadila harlekýnská romance Orryho a Madeline. A poslední část, Nebe a peklo, se mi líbila zase moc. Je v ní víc historie a míň červené knihovny. Po válce Severu proti Jihu přichází osvobození otroků, rekonstrukce Jihu a znovuvytvoření Unie. Ale taky vznik Ku-Klux-Klanu a indiánské války.
Zaujala mě myšlenka, že Jižanům ani tak nevadilo, že otroci získali svobodu, jako to, že by měli být najednou bílým rovni. Problém, který vlastně Amerikou otřásá dodnes.
Líbilo se mi i to, že George, v této části nezvykle pasivní, předává štafetu hlavního hrdiny Charlesovi a velká část třetí série se odehrává na Západě. Postava šíleného mstitele Benta jakoby vyskočila ze stránek románu od Charlese Dickense (k inspiraci se autor dokonce přiznává popisem jeho rodného domu, který je přímo zkopírován z Nadějných vyhlídek).

3 12.04.2023

Knížku jsem přečetla už v mládí, asi brzy potom, co vyšla v Odeonu. Zamilovala jsem se a od té doby jí četla několikrát. Ale teprve nedávno jsem si naplno uvědomila, u kolika mých přání na "bucket listu" stál právě Richard Halliburton :-).

2 06.04.2023

V prvních 90 % románu se neodehrává vlastně vůbec nic a je to jen roztomilá studie zajímavých postaviček. V samém závěru se toho odehraje dost. Smekám před Marií Dobbs, která dokázala rozepsaný román dokončit v duchu Jane Austen tak, že není poznat, kde jedna začala a druhá skončila. Skvěle zachovala nadhled, ironii i břitkou satiru původních děl.

4 05.04.2023

Připadá mi, že neobsahuje žádné extra nové nebo překvapivé myšlenky, i když asi neškodí si ty staré známé pravdy o životě občas připomenout. První polovina výborná, druhá už byla hodně předvídatelná a trochu moc mravoučná. Stejně ale dávám 90 %, protože mě čtení bavilo.
Nicméně: četla jsem shodou náhod uprostřed chudé a ubohé berberské vesnice. A nemohlo mě nenapadnout, že v Půlnoční knihovně je život popsaný a prezentovaný z pohledu naší privilegované bohaté společnosti. Kde si většina z nás může vybrat, zda a co bude studovat nebo které ze svých nadání bude rozvíjet. Pro takového obyvatele berberské vesnice nebo jihoafrického slumu je možnost využít naplno svůj potenciál dost iluzorní.

15 01.04.2023

Po silnici z Říma do Capuy, kterou lemuje šest tisíc křížů s ukřižovanými otroky, cestuje skupina římských patricijů a postupně se ze vzpomínek těch, kdo ho přímo znali, dozvídají Spartakův příběh. Netradiční a silné pojetí. Fastův příběh neobsahuje klasický strhující popis bitev a bojů, přesto postavu Spartaka líčí plasticky a s autenticitou. A jen tak nějak mimochodem připomíná, jak se ve starověkém Římě žilo otrokům a gladiátorům. Pořád mě udivuje, co za literární skvosty můžeme dnes koupit za 20 Kč.
Z věnování autora:
"Je to příběh statečných mužů a žen, kteří žili v dávné době a jejichž jména nikdy nebudou zapomenuta. Hrdinové tohoto příběhu milovali svobodu a lidskou důstojnost ...... napsal jsem jej, aby ti, kdo jej budou číst, načerpali z něho sílu a aby i oni bojovali proti útlaku a bezpráví - aby se Spartakův sen stal skutečností."

Mám moc ráda válečné romány, ale tohle mě vůbec nebavilo. Hrozná ediční práce, nelogické věty, nejspíš špatný překlad. Něco se děje ráno a o větu později je to večer. Při překladu očividně občas došlo k záměně předmětu s podmětem. I příběh je docela slabý, fakt nic moc. A český název je matoucí a zavádějící, žádné tajemství se tu nekoná a do čtenářské výzvy ´23 si budu muset najít jinou knihu.

2 07.03.2023