Sagisia komentáře u knih

Říká se, že Eskymáci mají až 100 výrazů pro sníh. Nakonec je to prý jen pověra, ale v této knize se o strukturách sněhu a ledu ledacos dozvíte. Moje rozdělení sněhu se omezuje na krásný třpytivý, lepivý na sněhuláka, protivný tvrdý sajrajt a na břečku. Tady se však z nebe snáší qanik, který způsobuje laviny sesouvajicí se rychlostí až 200 km/h. Z šestihranných vloček se pak stávají staré rozpadlé vločky s nejasnými obrysy a z těch postupně zrnitý krystal, kompaktní sníh, firn, névé a velký hranatý ledovcový krystal. Příběh je jinak geniální, ale velmi špatně se čte, hlavně kvůli popisným pasážím, u kterých se musíte soustředit jak při čtení učebnice. Naopak krásné mi připadaly ty úryvky, ve kterých mechanik vaří. A ty o grónské kultuře. Není to úplně odpočinkové čtení, ale je to hodně zajímavé.

15 06.02.2022

Mně knížka připadá trošku podhodnocená. Je totiž hrozně pěkně napsaná, vtipná i zamýšlející se. Neřeší se tu samozřejmě těžká témata z minulých režimů, přesto si troufám říct, že ty myšlenky, které do ní autorka vložila, mají hloubku a jiskru. Ve vztazích jsem se orientovala bez problémů, jen si nejsem jistá, jestli jsem pochopila úplně správně závěr knihy. Jinak se četla jedním dechem.

9 06.01.2023

Na světě je někdy krásně, vltavíny prší z nebe... Viděla jsem nejdřív film a líbil se mi, teď jsem si přečetla knížku a líbila se mi. Mám ráda styl psaní pana Hájíčka, takže jsem při čtení chrochtala blahem, ale v porovnání s jinými jeho knížkami mi tahle přišla malinko slabší. Pořád jsem čekala něco, co nakonec nepřišlo, ale vlastně mi to tak dává smysl.
Při čtení jsem si všechny ty chalkopyrity a fluority samozřejmě musela vygooglit, potom jsem se ponořila i do bádání nad vznikem vltavínů. Zjistila jsem, že na území Bavorska dopadl meteorit, který roztavil na křemen bohatou horninu, po nárazu se žhavé kousky zeminy vymrštily do atmosféry, letěly několik set kilometrů a dopadly na území jižních Čech a Moravy. Proto mají některé vltavíny tvar kapky. Takže už konečně vím, proč v té písničce od Lucie vltavíny prší z nebe...

8 13.01.2021

Moje guilty pleasure. Bylo to předvídatelné a nenáročné čtení a vůbec mi to nevadilo. Jen jsem teda vždycky před ostatníma vystavovala knížku vzhůru zadní stranou, protože s tou přední jsem si před okolním světem připadala trošku nepatřičně...i když, vlastně to byla docela sranda :)

7 26.08.2020

Těžko se mi hledají správná slova... Naprosto mě dostávaly vtipné rozhovory mezi Emmou a Dexterem. A jednotlivé autorovy myšlenky, které do knížky vložil (plus citace Thomase Hardyho v kapitole Tři výročí, z té mrazí). Podle mého názoru je to právě ta přidaná hodnota, kvůli které je kniha tak oblíbená. Třeba ve filmu mi přišly dialogy hrozně osekané, proto se mi tolik nelíbil. Příběh byl občas trošku zdlouhavý, přeci jen 20 let je dlouhá doba. Ale myslím, že to docela stálo za to.

6 27.08.2022

Byla to moje první knížka od Ivanky Deváté, takže jsem ve finále byla překvapená její krásnou češtinou a příjemným stylem psaní. Jednoduše vtipná, oddechová a zároveň moudrá knížka. Co stránka, to perla...nejradši bych tu vypíchla hromadu citátů, který mě pobavily nebo jinak dostaly, ale nechci moc spoilerovat :) Možná jeden úryvek:
"Švarný ctitel ze vzdálené Ostravy byl pro mne stejným pokušením, jakým je pro ženu extravagantní róba. Ženská na ní může oči nechat, ale vrátí ji prodavačce s omluvou, že takový výstřelek by neužila. Litovala jsem, že není nablízku nikdo, komu bych jej mohla vrazit do ruky, řkouc: Promiňte, je moc krásnej, ale nevezmu si ho. Potřebuju teď spíš něco do nepohody."

6 08.06.2017

Pan Jonasson je můj oblíbený autor, ale tahle pomsta mi nějak nesedla. Vlastně ale vůbec nedokážu určit z jakého důvodu. Bylo to docela originální a vtipné čtení, to vlastně jo, ale knížky autora jsou takové typově stejné, takže jsem už možná trochu přesycená. Nebo nedejbože stárnu! A taky mi příběh vůbec neplynul svižně, byl domotaný, neustálé podrobné seznamování s novými a novými postavami mě nudilo. Hrozně mě to ale mrzí, na knížku jsem se původně moc těšila.

5 15.03.2022

Norské dřevo se mi chvílemi líbilo a chvílemi mi připadalo takové nijaké, neucelené. I přesto musím říct, že to mělo něco do sebe.
Nicméně tu atmosféru písniček z knížky jsem si musela zachovat a uložit do playlistu... Koho to zajímá, tak enjoy :)
https://www.youtube.com/playlist?list=PLmpmUN6oKNcrttT1mV2SSlhyQrVflTph8

5 24.01.2020

"Kráčeli jsme opět do JáMORU a drželi jsme se za ruce. Ruce jsou velmi pěkná věc, zvláště když se vracejí z milování."

5 24.01.2017

(SPOILER) Docela mě zaujalo, že spoustě čtenářů nesedl závěr knihy. Mně teda sedl naprosto. Četla jsem nedávno o Billym Milliganovi a Shirley Masonové, jejichž příběhy jsou fascinující a vlastně osobnostně podobné jako u hlavní hrdinky. Taky jsem se setkala se skutečnými lékařskými zprávami o podobných lidech. Takže mi to rozuzlení vlastně úplně mimo nepřipadá.
Jinak byla knížka parádně napínavá, takže jsem večer nechtěla jít zvědavostí spát a ráno vždy vypadala jako zombie. Jen ta atmosféra knižního světa mohla být lepší, nebyl mi moc sympatický, nikoho jsem si neoblíbila.

4 09.01.2024

Písnička, na kterou Martin posílá Veronice při jejich konverzaci odkaz, je Lay Me Down od The Frames :) https://youtu.be/4d5ZwrkLtiE?si=o3D4bGI3Pfz5l288
Mně se příběh docela líbil, ale bylo poznat, že Jirka Mádl není spisovatel. Občas to vyjadřování bylo trošku kostrbaté, sem tam se přeskakovalo v ději, nastíněné osudy některých postav zůstaly bez rozuzlení. Na druhou stranu bylo v textu mnoho úžasných myšlenek a úvah. A taky bylo srandovní si vzpomenout na éru xchatu :)

3 12.11.2023

Nestává se mi to často, ale já ji prostě nedočetla. Dočetla jsem Emilčin příběh, ale další příběh nezačal o nic veseleji a já už bych tolik smutku neunesla, proto jsem zaklapla knížku a dala si něco veselejšího. I tak ve mně zanechala hodně emocí a přemýšlení a možná se k ní jednou vrátím, abych si to všechno v sobě uzavřela.

Trvalo mi chvilku, než jsem se začetla, skoro jsem si u prvních stránek říkala, co jsem si to zas omylem půjčila za Harlekýnku. Ale nakonec to byla naprosto neodložitelná kniha, hezky propracovaná, napínavá jak malý gatě, a po dlouhé době jsem neodhadla, jak to dopadne. Poslední stránky jsem hltala u vaření oběda, docela se i divím, že jsem se nepořezala při krájení pórku. Občas mě podrobnější popis scény zdržoval od příběhu, ale i tak dávám pět hvězdiček a teď jdu radši dohánět resty v domácnosti :)

3 13.07.2020

Musím říct, že pan Formánek má úžasný styl psaní, jeho způsob vyjadřování hrozně obdivuju a nemálokrát jsem si jen tak pro sebe a pro radost některé úryvky musela číst znovu. A hlavní hrdina mě moc bavil. Ale v knížce byly pasáže, které se hrozně táhly a špatně se četly, takže celkový dojem z knihy mi to trošku pokazilo.

3 27.03.2019

Mám trošku pocit, že dneska už píše knihy kdejaká kuna, knihkupectví pořád doporučují nové a nové knížky, ale najít nějakou slušnou je kumšt. Ale u Nichollse jsem konečně po dlouhé době zažila takový to, jak se těšíte na nějakou volnou chvilku, až si knížku zase budete moct vzít do ruky a začíst se do příběhu. Příjemně se četlo. Určitě na něj ještě mrknu.

3 24.08.2018

Mám ráda umění a architekturu, a tak mě hodně fascinovala část o domu Arcadia a jeho bohémských obyvatelích. I ta retro nálada anglického přímořského městečka byla příjemná. A celou dobu jsem jim záviděla to popíjení černýho čaje s mlíkem, takže jsem si ho samozřejmě musela taky několik dní po sobě vařit :) Nicméně už trochu míň mě bavily některé postavy. Hlavně Daisy, která se většinou chovala jako ufňukaná neracionální husa, takže jsem se s ní jako s hlavní hrdinkou horko těžko ztotožňovala, nebyla mi moc sympatická. Děj byl taky docela nenápaditý a předvídatelný. Ale ve finále se to četlo docela dobře, to jako jó. Kdyby to bylo zfilmované, představuju si výsledek jako něco z kategorie "německý romantický". Toš tak...

2 24.06.2021

Já si pořád říkám proč to čtu, když je to pro mládež, což už jaksi nějakej ten pátek nejsem. Ale když mě ta série prostě hrozně bavila, připadala mi poutavá a kupodivu nepředvídatelná. Asi jsem ještě nevyrostla ze všech těch Harry Potterů a pohádek. Jedinou výtku mám ke stylu, jakým je to psané, ty dialogy občas působily docela vtipně. Ale na to jsem si časem zvykla, takže u mě dobrý.

2 27.10.2019

Ale ten instagram má fakt dobrej. I bez filtru. Follow. Příběh mě docela bavil, některé myšlenky zaujaly a maminka se svojí angličtinou rozesmála. Myslím si, že Martin bude asi zajímavej člověk (v dobrém slova smyslu) :)

2 25.08.2018

"Sakra, myslím si, proč se dva lidi berou? Protože se rýmujou; protože se k sobě hodí, protože chtějí být, a když se to vyvede, protože jsou jeden o druhého bohatší."

Rosie a Dona si prostě nelze nezamilovat... A našla jsem recept na humrový salát z balkonové večeře: https://bbfbooksbeautyfood.wordpress.com/2016/11/23/the-rosie-project/ . Jak bude hezky, vyzkouším :)

2 24.01.2017