Antonio Gamoneda

Nové komentáře u knih Antonio Gamoneda

Tohle světlo

„V Gamonedových básních je vždy něco nepojmenovatelného, co odolává snaze říci to jménem. Buddhisté říkají: Co nedovedu sám říci, není ani jasné mně samotnému. Avšak Gamoneda to říká, i když to nedovede pojmenovat. Nebo je to vždy něco nerozhodného, neurčitého. Paměť je smrtelná. Občas mi odpoledne Billie Holiday položí nemocnou růži do uší. Občas se odpoledne přistihnu daleko od sebe, jak pláču. Je to vlastně pojmenování onoho smutného pocitu z jejího zpěvu. Španělština je květnatý jazyk. Můžete tak po jeho krátkých básních stále brouzdat znovu a znovu, někteří čtenáři ho obvinili, že hledá špinavé věci života a předkládá jim je. Je-li to pravda je nutno se ptát: což není také to špinavé a smrtelné součástí života? Gamoneda je duší romantik, realisté dozajista nedokáží plakat daleko od sebe...“... celý text
— Pablo70

Tohle světlo

„S Gamonedou jsme se tak nějak minuli. Vyzdvihovaná drsnost a (záměrná) nepohlednost a nepříjemnost jeho poezie na mě byla asi moc. Ne že bych ve (skvěle zpracovaném - ostatně jak už je v téhle řadě zvykem) výboru nenašla básně, které mě oslovily, jen jich bylo tentokrát velmi málo. "Ty kalichy Kdo ještě mluví k rozžhavenému slunci, když zbabělost dala jméno všem věcem? Hvízdá příslovce minulosti. Měď hvízdá v mladistvých kostech, ale je to zimní den. Někdo připravuje široká prostěradla a znovu klene dutinu. Je v tobě jenom substance, modrá substance zmizelých. Ty výkřiky. A vlajky nad námi. Ach vlajky. A neustálé balkony: železa ve světle, železa vyšší než melancholie, naše potrava. Padá maska Boha: žádná tvář. Kdo ještě mluví k žlutému slunci?" (s. 151)“... celý text
— Jizi

Tohle světlo

„V poslední době se na český trh dostává za pomoci překladatele Petra Zavadila množství kvalitní španělsky psané poezie, kterou vydává ve velké většina nakladatelství Fra. Výbor Tohle světlo od španělského básníka Antonia Gamonedy je ukázkou brilantní práce s jazykem. Básně na téma život ve Frankově totalitě, mizející lidé, mizející paměť, světlé i temné stránky duše a v posledních sbírkách i jakási naděje a smíření: "Budu v tvých myšlenkách, pouhý nejasný stín, nic víc; snad budu existovat ve chvíli, kdy radost a soucit planuly v tvých očích."“... celý text
— puml

Přejít na knížky autora