• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih José Ortega y Gasset

Vzpoura davů

„S touto knihou jsem se potkal poprvé před 25 lety v rámci přípravy na zkoušku. A protože o ni v knihovně občas zavadím pohledem a navíc se vše kolem nás hrne tam, kam se to hrne, nastal čas si ji znovu přečíst. Gasset ji začal tvořit před téměř sto lety – v době, kdy si už lidé mohli číst o zániku Západu ve Spenglerově slavné knize, Itálii změnil pochod černých košil na Řím a v nově ustaveném Sovětském svazu začínala stalinská diktatura. Nicméně nástup fašismu či komunismu není prvoplánově předmětem této knihy. Zabývá se spíše pozadím jevů, v které v jeho době začaly nabývat „materiální“ formy, které však koření hluboko v 19. století. Toto století přineslo vlivem industrializace významný pokrok a rozvoj i pro široké vrstvy obyvatel. Otázkou však je jaký „rozvoj“. Není to nic povznášejícího, protože v jeho očích člověk dospěl k pohodlnosti, sebestřednosti a hlouposti. Relativně materiální dostatek osvobodil člověka od existenciálních problémů a předestřel mu „problémy“ nové. I pojem svoboda začíná být tak, jak je to dnes pravidlem – jako osobní svoboda bez odpovědnosti, nárok na vše na světě, despekt k institucím, soustředění na sebe… Vzniká davový člověk se všemi neduhy, které známe. Tím jeho nejvýznamnějším charakterový rysem je pojem, který mám obzvlášť rád, a sice „intelektuální lenost“. Davový člověk není hloupý, ale je líný používat mozek. V extrémních případech pak nejde jen o lenost mozku, ale o stupiditu. Ale to už se dostávám k jinému autorovi - Františku Koukolíkovi. Díky této lenosti je davový člověk náchylný k přebírání „hotových“ soudů a názorů a tudíž také k manipulaci. Jeho chování se pak stává iracionálním. Důležité je zmínit, že Gasset davového člověka automaticky neztotožňuje s lidmi ze spodních vrstev společnosti. Nelze než konstatovat, že v tom byl prozíravý, protože tuto zkušenost zažíváme dnes a denně. Nebezpečí vidí autor v tom, že davový člověk usiluje o převzetí moci a má ambice řídit stát a není přitom schopen zajistit ani svoji vlastní existenci. To co ale určitě stojí v knize za zmínku je Gassetovo vizionářství spojené s jednotnou Evropou. Sjednocená Evropa je pro něj únikem před primitivním nacionalismem a dalšími projevy davového člověka. Nečte se to úplně snadno, respektive jsou některé pasáže náročné na soustředění. Přesto asi stojí za to si Gasseta přečíst. Už jen proto, že má tak často pravdu.“... celý text
— Camelot

---

Úvaha o technice

„Na první seznámení se s tématem filosofie techniky je tato kniha jako dělaná. Dovolil bych si tvrdit, že ve svých analýzách je Ortega y Gasset velice shovívavý i k laičtějšímu čtenáři. A přesto dokáže být jeho výklad techniky, postavený na analýze zvláštně nepřirozené povahy lidských potřeb a lidské existence coby sebe-projektování se člověka do budoucnosti, místy velice překvapivý a podněcuje k zamyšlení.“... celý text
— IbrahimPascha

---

Úkol naší doby

„Kniha vlastně obsahuje tři práce. Nejpodstatnější část tvoří deset kapitol eseje Úkol naší doby, která je následovaná kratšími pracemi Zánik revolucí a Ani vitalismus, ani racionalismus. Mám rád Gasseta pro jeho perspektivismus, který odkoukal od Nietzscheho. Ten je znát i v Úkolu naší doby ("Každý život je jedno hledisko na svět" s. 73, apod.). Text je skutečně velmi čtivý, až hravý. Pobavila autorova obhajoba tolik opovrhovaných -ismů: "...každé slovo, které končí tou ostrou příponou, jíž jako gotická věž poukazuje k výšinám abstrakcí, probouzí ve mně nadšení." (s.108), nebo "nejhlubší definice Boha", kterou podle autora podal Jadžňavalkja: "Ná iti, ná iti - Nic z toho, nic z toho" (s.79). Ještě dodám, že překládal jeden z našich nejlepších hispanistů J. Forbelský, který také knížku opatřil na závěr medailonkem autora.“... celý text
— visisb

---

---

Vzpoura davů

„Je až neuvěřitelné, jak je tato kniha z roku 1930 aktuální... Zdědili jsme rozmazlenost, neomezujeme své choutky a vzbuzujeme dojem, že všechno je dovoleno a nic přikázáno. Bytost žijící tímto způsobem nenabude zkušenosti o mezích svých možností. Získá přesvědčení, že existuje jenom ona, a navykne si neohlížet se na jiné, a především nepokládat nikoho za vyššího, než je sama. Zajímá ji pouze blahobyt a ten důsledně vyžaduje jako své vrozené právo... docela by mě zajímalo, co by říkal na stav věcí dnešních... Dav drtí vše, co je jiné a historická síla Evropy tkvěla právě v tom, že stejná nebyla.. .“... celý text
— Petanee

---

Evropa a idea Národa

„Toto dielko, ktoré je súborom vybraných Gassetových prednášok, so svojím nadčasovým obsahom dnes nemožno odložiť s verdiktom: knižný anachronizmus. Autor, citlivý pozorovateľ Európskeho diania, hovorí o probléme, ktorého aktuálnosť a prítomnosť dnešný európsky človek nepociťuje, nakoľko jeho vnímavú pozornosť zaneprázdňujú tzv. vonkajšie premenné, ako napr. náboženské, demografické (imigračné vlny) alebo politické (Ukrajina) problémy, ktoré ohlodávajú národnostnú homogenitu starého kontinentu. Okolité dianie nás odvracia od vnútorného. Európa stráca svoju súdržnosť, stráca svoju kohéziu v prospech rozdrobenosti a kozmopolitnej orientácie. Utopická predstava zomknutého a stmeleného nadnárodného celku nadobudla reálne kontúry v zmysle akéhosi politicko-ekonomicky výhodného spojenectva národnostných jednotiek pod jednou vlajkou, ktoré už len ticho zotrvávajú v nespokojnosti. Autor hľadá odpoveď na otázku, prečo je tomu tak v historickom kontexte európskych dejín, pričom ozrejmuje národnostnú vyspelosť Veľkej Británie a oneskorenosť povojnového Nemecka. Myšlienky, ktoré y Gasset v prednáškach vyslovuje nedokážem uchopiť v ich plnosti, sú až príliš divergentné (rozutekajú sa na všetky strany) , ale odkázaný na čiastkové porozumenie, rozhodne oceňujem akostný cit pre politicko-sociálnu reflexiu.“... celý text
— Mimir